Když se dá dohromady učitel s žákem své školy, vznikne z toho kniha. Tak to alespoň dopadlo v případě učitele sokolovského gymnázia Vladimíra Prokopa a bývalého studenta Lukáše Smoly.

Shrnutí výsledků zhruba dvanácti let práce, hesla o stovkách osobností, které v minulosti více či méně zasáhly do historie Sokolovska i unikátní informace o jejich životech. Takový je nový Biografický lexikon sokolovského regionu. Ten částečně navazuje na dřívější Prokopovu knihu 200 osobností Sokolovska. Od ní se ale v mnohém výrazně liší.

„Rozdíl je hlavně v záběru knihy, který je mnohonásobně širší," říká jeden z autorů Vladimír Prokop. „Jen jsme zcela záměrně prozatím vynechali osobnosti průmyslu, protože ty připravuje Lukáš, a pak jsme vynechali také ty, kteří se zabývali hudbou. Té totiž ani jeden z nás pořádně nerozumí, takže v knize jsou jen nejvýznamnější skladatelé, ale ne zpěváci a podobně."

Základním kritériem pro zařazení do knihy byla především publikační činnost. Vedle novinářů, spisovatelů nebo historiků se zde ale objevili také malíři, architekti nebo geologové, kteří po sobě zanechali na Sokolovsku stopy své práce, nebo odtud rovnou pocházeli. A jména, která se mezi nimi objevují, jsou často velmi překvapující.
„Například ani já jsem donedávna netušil, že se v Sokolově narodil například Zdirad Čech, který je evropsky uznávaným ilustrátorem církevní literatury. Nebo že z Kostelní Břízy pochází světově proslulá malířka Hella Guth," vypočítává Prokop.

Zřejmě největším překvapením, které se autorům podařilo najít v archivech, je ale sokolovský rodák Johann Stark.
„Pořád nám bylo divné, jak je možné, že si malíř, po kterém zůstalo jen pár obrazů, mohl dovolit postavit vlastní dům v centru Mariánských Lázní," popisuje pátrání Prokop. Jenže pak náhodou se Smolou objevili informaci, že ve městě působil také daguerrotypista, neboli fotograf stejného jména. A následně přišli na to, že to je právě rodák ze Sokolova, kdo je autorem nejstarších známých fotografických portrétů v Čechách, které jsou uloženy v Památníku národního písemnictví v Praze.

Ani vydáním knihy ale práce obou autorů neskončila. Už dnes totiž připouští, že se určitě dočká nějakého pokračování. „Uvažujeme o rozšíření lexikonu o šlechtické rody působící na Sokolovsku, ale máme i řadu dalších nápadů," dodává Prokop.