Ve Vřesové vrcholí jedna z největších demolic za poslední roky. Na jejím konci zůstane po mohutné stavbě uzavřené továrny jen rozsáhlá travnatá plocha.

undefined

Po budově staré kyslíkárny zbude za pár týdnů jen zelená plocha o rozloze fotbalového hřiště.

Mohutné hydraulické kladivo, obří štípací čelisti, plameny autogenů a tisíce tun bortícího se betonu a oceli. Přesně tak vypadají poslední dny staré kyslíkárny v areálu zpracovatelské části Sokolovské uhelné ve Vřesové. Jedna z největších demolic za poslední roky předznamenává další etapu vývoje regionu. Na jejím konci zmizí desítky budov spojených s dobýváním uhlí, aby uvolnily místo pro další rozvoj.

"Jde zatím o jednu z nejnáročnějších demolic, jaké naše firma dělala," přiznává Libor Vrána ze SUAS - stavební, která likvidací objektů pro mateřskou společnosti Sokolovská uhelná zajišťuje. Dvoulodní hala s přístavkem má totiž v půdorysu téměř 40 metrů na šířku a plných 120 metrů na délku a obestavěla úctyhodný prostor o velikosti 143 tisíc metrů krychlových. V její těsné blízkosti se navíc nachází důležité potrubní rozvody, nebo nové technologie pro výrobu kyslíku, které jsou velmi citlivé na prašnost.

"Musíme proto maximálně dbát na bezpečnost," říká Vrána s tím, že pro snížení prašnosti se během prací používá i zkrápění suti a část potrubí dokonce kvůli demolicím ochrání zděná konstrukce. Firma na ní použije speciální stavebnicový systém, který by i v případě pádu části demolované čelní zdi kyslíkárny měl poskytovat potřebnou ochranu.

Kyslíkárna přestala sloužit svému účelu v roce 2005, kdy ji nahradil moderní provoz Linde v sousedství. Od té doby bylo postupně odstraněno vnitřní vybavení objektu a budova neměla dalšího využití. I přesto byla do poslední chvíle napojena na veškeré inženýrské sítě. Ty bylo tedy nutné před likvidací postupně odpojit a poté ještě z haly odstranit dva masivní portálové jeřáby.

Poté přišla na řadu likvidace jednotlivých částí konstrukce, kterou tvoří železobetonové nosné sloupy a montovaný železobetonový skelet. Strojní demolice probíhá od západní části hřebenu střechy ve výši přes 20 metrů směrem dolů až pod úroveň okolního terénu a postupuje směrem k východnímu průčelí haly. Toho by pak měla likvidace dosáhnout koncem října.

Samotnou stavbu likviduje především mohutné demoliční rypadlo 345C UHD které dosáhne až do výšky 24 metrů a jeho čelisti si bez problému poradí i s masivními konstrukcemi haly. Další mohutné stroje se pak starají o nakládku stovek tun suti i dalšího materiálu.

Na konci prací by po staré kyslíkárně měla zbýt jen rozsáhlá travnatá plocha o rozloze fotbalového hřiště a několik historických fotografií. Likvidační práce v plném rozsahu hradí společnost Sokolovská uhelná, která se na pracích významně podílí speciální technikou z divize Těžba. A nepůjde zdaleka o poslední příležitost, kdy tyto stroje přijdou ke slovu.

"V budoucnosti se totiž počítá s demolicemi téměř čtyř desítek budov v majetku Sokolovské uhelné," potvrzuje Vrána. Jde obvykle o stavby, které již neplní svou funkci. Odstranění řady z nich je přitom klíčové pro realizaci dalších rozvojových projektů, jako je například výstavba průmyslové zóny v Citicích. Všechny stavby bude demolovat technika ze Sokolovské uhelné za účasti dceřiné společnosti SUAS - stavební.

Demolice kyslíkárny