Aktuální informace

V červnu letošního roku se definitivně uzavře další kapitola hornické historie našeho regionu. Skončí sypání Smolnické výsypky u Chodova a spolu s ním také provoz kolejové dopravy pro ukládání skrývky.

Smolnická výsypka se rozkládá na ploše 616 hektarů mezi obcemi Nová Role, Chodov, Vřesová a Stará Chodovská a na severu navazuje na lesní komplex Krušných hor. Spadá z části do povodí Černého potoka, z části do povodí Tatrovického potoka. 

Samotné těleso výsypky tvoří nadložní horniny ze skrývkových řezů povrchových lomů Jiří a Družba, převážně cyprisovými jílovci o různé zrnitosti. Maximální (nejvyšší) etáž výsypky je na kótě 555 m n.m. Největší mocnost výsypky je 102,5 metrů.

Původní krajina (podloží výsypky) byla charakteristická množstvím rybníků. Protékal zde Černý potok, který oblast odvodňoval a který v současnosti proudí přeloženým korytem, ústí do Vlčího potoka.  Podloží výsypky je sanováno řadou drenů, které ústí na jihovýchodní straně oblasti.

Zakládání bylo zahájeno v roce 1967 výsypkou s lopatovým rypadlem, ke kterému se v roce 1970 přidal dvouvozový zakladač ZD 2100/11. Skrývka byla dopravována pomocí kolejových souprav s 10-ti LH vozy a elektrickou lokomotivou rozchodu 1435 mm. Napájení kolejových tratí bylo stejnosměrné napětí 1500 V. 

V době největšího výkonu, na začátku 90-tých let, zde byly v provozu dva kolejové zakladače (ZD 2100/11 a Z 1650/16) a lopatové rypadlo (E 2,5), roční výkon zakládání přesahoval 8 mil. m3. Činnost zakladače Z1650/16 byla ukončena v roce 1996 a činnost zakladače ZD 2100/11 byla ukončena na konci roku 2018 a v sučasné době probíhá jeho demontáž. 

Pro zajištění stability celého výsypkového tělesa byla prováděna průběžně řada geotechnických průzkumů, výpočtů a monitorovacích prací. Celkem bylo na Smolnické výsypce uloženo 186,6 mil m3 sypaniny. Ukončení provozu Smolnické výsypky je plánováno k 30. 6. 2019 odstavením posledního lopatového rypadla. Poté budou v areálu výsypky pokračovat už pouze rekultivační práce. 

Vůbec první sanační a rekultivační práce na Smolnické výsypce přitom byly zahájeny již v roce 1971 přednostně na nejnižších etážích nejblíže směrem k okolním obcím, Na výsypce jsou použity převážně lesnické a zemědělské rekultivace s menším podílem hydrických rekultivací. Pro rekreační účely lze využít již 262,4 ha ukončených částí např. areál „Bílé vody“, cyklostezku a značenou běžeckou trať. Na té se v sobotu 25. srpna poběží už čtvrtý ročník oblíbeného běžeckého závodu Chodovská vlečka, kde závodníky čeká celkem 10 kilometrů po zrekultivované části výsypky. Sanační a rekultivační práce průběžně pokračují směrem k vyšším etážím a po ukončení zakládání pokryjí celou plochu výsypky.

Smolnická výsypka získala svůj název dle stejnojmenné obce Smolnice, německy Pechgrün. Ta byla poprvé zmiňována už roku 1356, kdy se v historických listinách objevuje jméno Hedenrici de Pethgrun. Jméno obec zřejmě získala v souvislosti s okolními lesy, sběrem a zpracováním smůly. Největšího rozmachu dosáhla na přelomu 19. a 20. století, kdy zde žilo téměř 700 obyvatel. 

Od šedesátých let 20. století byla Smolnice součástí Chodova a o několik let později došlo k jejímu zániku právě v souvislosti s budováním výsypky pro ukládání nadložních jílů a zeminy z nedalekého lomu Jiří. Poslední dům je v katastru obce zaznamenán během sčítání obyvatel a domů v roce 1970, kdy zde ještě trvale žili poslední čtyři obyvatelé. Dnes obec připomíná pouze kříž, který stával na cestě k Chodovu, znovu vztyčený u koupaliště Bílá voda v srpnu 2015.