Aktuální informace

Cílem povolenek je konec uhlí. Co bude s regiony dál, se neřeší. Bojím se, aby tu nechcíp pes, říká šéf Sokolovské uhelné

Sídlo těžební firmy Sokolovská uhelná v bývalé radnici na náměstí starého Sokolova je tak trochu symbolem starých dobrých časů a jejího postavení ve městě. Vždy byla klíčovým zaměstnavatelem regionu a také významným mecenášem sportu či kultury. Jenže staré časy pomalu končí. Evropa se upíná k zelené energetice i uhelná komise státu už hledá termín, kdy se další dolování a spalování uhlí v Česku definitivně zastaví. Hlavní majitel firmy František Štěpánek také ve své kanceláři s výhledem na náměstí působí zpočátku hodně rozmrzele. „Nechtějte po mně, abych vám řekl, že si užívám osobní život, když vidím, co se tady děje. To už není jenom o Sokolovské uhelné. To je o celém regionu. Ten je vysáván a to mě trápí víc, než že jednou skončí těžba,“ vystřelí odpověď na úvodní přátelskou otázku „jak se máte“.
 

* HN: Jak je podle vás region vysáván? 

Přes emisní povolenky. Kolik peněz se z nich do regionu vrací? Tipněte si, kolik letos odvedeme na povolenkách. Bude to asi miliarda dvě stě milionů. Loni to bylo 1,14 miliardy. A region z toho nic nemá. 

* HN: Záměrem povolenek ale není podpora krajů. Jsou proto, aby se využívaly zelenější a efektivnější zdroje. 

Tady nejde o efektivitu. Cílem je, aby skončilo uhlí. A problém jsou dopady na region. Naše firma je největším zaměstnavatelem na Sokolovsku. A to, jak jsme zde byli schopní fungovat, už prostě nejde. Podívejte se na vývoj v Německu, kde už před více než rokem vznikla uhelná komise. První jednání nebyla úspěšná z toho důvodu, že nebylo dojednáno, co se stane s regiony, kde dojde k útlumu těžby. Nakonec se dohodli, že uhlí skončí v roce 2038, možná 2035, a regionům že se pomůže s restrukturalizací. V prvním kole se hovořilo o 40 miliardách eur (v přepočtu přes bilion korun). 

* HN: A vy nevěříte, že něco podobného se dá u nás dohodnout? 

Nevěřím. Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude. My už také máme uhelnou komisi. No a já jsem zvědavý, jak to dopadne. Dnes peníze z regionu odcházejí. 

* HN: Jak byste chtěl, aby byly rozdělovány peníze z povolenek? 

Je to jednoduché. Část by mohla jít na zvláštní účet s jediným možným využitím a to je tvorba nových kvalifikovaných pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Ne sklady a montovny. Je to otázkou zákona. Jediným, kdo chce více peněz pro regiony, je zatím naše hejtmanka v Karlovarském kraji. Co je na tom tak složitého? V čem je problém? 

* HN: Hrozí vám kvůli povolenkám ztráta? Loni jste vydělali 252 milionů. 

Ještě ne. I letos bude zisk kolem tří set milionů korun. Pokud by povolenka šla ještě nahoru, tak bychom už náš byznys neufinancovali. 

* HN: Povolenky měly firmy motivovat, aby investovaly do nových technologií. Proč jste to neudělali? 

A z čeho mám investovat, když mi ročně někdo sebere miliardu dvě stě milionů? 

* HN: Dříve jste vydělávali miliardy. A nejedná se přece o nic nečekaného, státy Evropské unie se snažily cenu povolenek zvýšit posledních deset let. Nedalo se na to připravit? 

Ale ano. Samozřejmě že v branži se o tom hovořilo. Ale říkám znova. Někdo tady pomocí povolenek odebírá hlavně z uhelných společností peníze. Nejen nám. ČEZ už uvádí, které elektrárny plánuje odstavit. Pokud by ceny povolenek začaly ještě stoupat, tak je ten byznys neudržitelný. 

* HN: Ve vaší elektrárně Vřesová spalujete plyn. Není zde vidět úspora v emisích CO2? 

My sice spalujeme plyn, ale ten vyrábíme zplyňováním uhlí. Jeho výhřevnost je nižší než u zemního plynu a ten uhlík se nikam neztrácí, ten do ovzduší jde. Takže z hlediska zatížení emisními povolenkami to je pořád darda. 

* HN: Nevyplatí se víc spalovat normální zemní plyn? 

Je to jedna z věcí, do kterých jsme poslední dva roky v elektrárně investovali. Takže nyní je flexibilnější, efektivnější a může využívat i zemní plyn. Uvidíme, jak to bude vycházet. V Česku je zatím jen jedna čistě paroplynová elektrárna, v Počeradech. V minulých letech nevyráběla, teď už je její využití vyšší. Jestli se to vyplatí, je trojčlenka. Za kolik máte zemní plyn, kolik stojí povolenky a jaká je cena elektřiny. Buď vám to ekonomicky vychází, nebo ne. 

* HN: Je pravda, že díky povolence výrazně klesla ziskovost hlavně starých uhelných bloků? 

Ano, je to tak. Motá se to kolem nuly. 

* HN: Ovlivní to i vaši těžbu uhlí? Platí stále, že chcete těžit do roku 2038? 

Ani bych neříkal, do kdy máme plán těžit. Máme tu uhelnou komisi, která bude asi nějakým způsobem určovat vývoj situace kolem uhlí v čase. Ale my dneska víme jedno. Máme asi 120 milionů vytěžitelných zásob. Osobně si nemyslím, že je vytěžíme, protože to by znamenalo těžit dlouho za rok 2040. A to nemáme žádné limity těžby a podobně. Už nyní se dostáváme do velmi složité ekonomické situace. Bude tu tlak na urychlení útlumu. Klíčová je ale otázka, co místo toho uhlí bude v Česku fungovat. 

* HN: Kdo u vás bude první „oběť“ útlumu, vaše stará uhelná elektrárna v Tisové? 

Nerad bych používal slovo oběť. My si nyní zpracováváme analýzy. A nezapomínejte, že Tisová je dnes hlavně dodavatelem tepla pro celé Sokolovsko. Je to pak otázka budoucího fungování dálkového vytápění. Třeba majitelé teplárny v Otrokovicích budou stavět nový kotel na plyn a takových projektů je víc. 

* HN: Zvažujete tedy v Tisové taky přechod na plyn? 

Měli jsme plány na natažení roury z elektrárny Vřesová. Ale ukázalo se, že to finančně nevychází. Budeme se rozhodovat, co dál. Uvidíme, jestli to bude plyn, nebo jiné řešení. 

* HN: Můžete situaci řešit zdražováním tepla? Nebo už jste na cenovém stropě a lidé by se vám odpojili? 

Asi na stropě nejsme. Ale má to i politický a sociální rozměr. Proto nezdražujeme. Zatím to jde do našeho hospodaření, ale na výsledcích Sokolovské uhelné je to samozřejmě vidět. 

* HN: Co čekáte od uhelné komise? 

Jsem zvědavý, jestli se připraví výhledy a scénáře na dalších dvacet let, jak se bude vyvíjet spotřeba. To musí přijít jako první. Pak se musí říct, co může být substitut uhlí. 

* HN: Ministr průmyslu hovoří o jaderných elektrárnách. 

Ano, mluví se o Dukovanech a Temelínu, hovoří se o tom, že tu budou menší jaderné bloky. Ale termíny se stále posouvají a nejsem úplně optimistou, jestli se stihne něco před rokem 2040 realizovat. Spíš to bude později. V Evropě se v poslední době nic neprojektuje, a když se něco dělá, tak s velkým zpožděním. 

* HN: Co vás tedy na uhelné komisi znejišťuje? 

Já jsem neřekl, že mě znejišťuje. Jen že čekám, co z toho vznikne. A jestli opravdu řekne, co v těch regionech bude, aby tam nechcípl pes. 

* HN: Některé uhelné firmy si stěžovaly, že nejsou v komisi zastoupeny. Co si myslíte o jejím složení? 

Jsou zastoupeny jen nepřímo. Jsou tam ustavené tři podskupiny, já v jedné z nich sedím také. 

* HN: Není dvacet let na to, aby se region na konec uhlí připravil, přece jen dostatečně dlouhá doba, aby ten přechod zvládl přirozeně? 

Útlum se ale nebude dít postupně, bude to spíš nárazové, ve vlnách. Když se z toho udělá řízený proces, potom to půjde. 

* HN: Existuje ve světě nějaký „správný“ model odchodu od uhlí? Nejsme první zemí, kde se to děje. 

Koukáme se na to. V Anglii se do toho za premiérky Thatcherové také hodně řízlo. A ve většině případů se v dotčených regionech dopady projevují dodneška. 

* HN: Utlumujete těžbu už nyní? 

Proces probíhá postupně už od privatizace. Měli jsme tehdy šest tisíc lidí, dnes zaměstnáváme s dceřinými společnostmi asi čtyři tisíce. 

* HN: Karlovarský kraj získá jako jeden z pouhých šesti uhelných evropských regionů při útlumu těžby od Evropské komise pomoc. Co to znamená? 

Není to prvoplánově o penězích. Jde o to, že na nás a pěti dalších krajích chce Brusel ukázat, že jde odejít od uhlí i bez sociálních otřesů. Jde o to, k nám nasměrovat investory. Pokud je například připravený nějaký investiční projekt, EU ho bude prioritně směrovat k nám. 

* HN: Sám říkáte, že těžba skončí zřejmě dřív než v roce 2040. Chápeme, že čekáte, s čím přijde stát, co nabídne… Ale jaká je vaše představa, co by se mělo dělat? 

My nečekáme, máme svoje aktivity. Je ale povinností soukromého subjektu řešit restrukturalizaci regionu, když někdo vymyslel povolenky na úkor oboru, který tu funguje desítky let? Nemůžete po nás chtít, ať vymýšlíme, jak to tu bude vypadat po nás. Máme přece instituce jako CzechInvest a další. Nejde jen o nás, ale i o firmy, které jsou na nás závislé. Ty v regionu zaměstnávají další dva až tři tisíce lidí. Stát by to měl vnímat. Restrukturalizace se v těch regionech musí zařídit, ať těžba skončí v roce 2030 nebo 2050. Poloha regionu je zajímavá a myslím si, že tu je potenciál. My máme na našem území, kde dříve fungovala těžba, asi tři místa, kde by mohly vzniknout průmyslové parky. Potřebujeme ale nějaké partnerství. Příkladem může být třeba projekt polygonu pro automobilku BMW, který má zaměstnávat asi 500 lidí. 

* HN: Jak Sokolovsko tento projekt získalo? 

Získali jsme ho tak, že BMW vyhlásilo soutěž, přihlásilo se 82 subjektů z celé Evropy a my jsme vyhráli. Je to projekt, který zde udrží i vysoce kvalifikované lidi. To je klíčové. Mladí lidé, kteří odejdou studovat, se už do Sokolova nevracejí, protože tady práci nenajdou. Projekt je ve fázi finálních příprav a fyzicky by se na něm mělo začít dělat už na přelomu roku. 

* HN: Máte vymyšlený nějaký další byznys pro Sokolovskou uhelnou, jakým by se měla zabývat místo těžby uhlí? 

A do jakého byznysu byste šli z uhlí vy? 

* HN: Nevíme, co třeba zelená elektřina? 

Máme vytipované pozemky jak pro soláry, tak pro větrníky. Ale legislativa je zatím taková, že tu není adekvátní podpora jako jinde v Evropě. Mohlo by se jednat o desítky megawattů výkonu, jenže dnes to finančně nevychází. Nebo můžeme ty výsypky rekultivovat, my jsme tu hodně vysazovali lesy. Sokolov je dnes jeden z pěti nejzalesněnějších okresů v Česku. 

* HN: Co využití biomasy? 

Ano, ale jaké? Když dnes kůrovec všechno zničí, tak prostě té biomasy do budoucnosti nebude dost. 

* HN: V minulosti jste zaplavili staré doly a plánujete rekreační zóny. Může být i toto ten nový byznys? 

Vzniklo nové jezero Medard, tam jsme udělali poměrně zdárnou rekultivaci. Investovali jsme do ní asi půl miliardy. A asi deset let už máme jezero Michal, kde je koupaliště, to je ale násobně menší. Medard má dnes asi šest set hektarů, a až se zatopí důl Jiří, kde se stále těží, ten bude mít až 1200 hektarů. Celkově máme nyní na zahlazení těžby připravenou další miliardu a půl. 

* HN: A může rozvoj území kolem jezer částečně nahradit těžbu uhlí? 

Vůbec ne. Je to primárně součást sanací a rekultivací. Nemůže to sloužit jako substitut za uhlí. Máme teď zpracovaný projekt pro okolí jezera Medard, výsledky jsme dostali před asi měsícem a analyzujeme to. Nyní je ambice vytvořit tam zázemí z hlediska bydlení a různých dalších aktivit. Teď hledáme partnera, s kterým do toho jít. 

* HN: Jako firma jste byli v regionu velcí mecenáši, a to jak ve sportu, tak i v kultuře a dalších oblastech. To stále platí? 

Už na to nemáme. My jsme rozdali od privatizace asi miliardu. Ale těch kroků proti nám je tolik… Vezměte si poplatky za vydobytý nerost. Ty nám stát výrazně navýšil, platíme nyní 105 milionů korun. Ale dříve to fungovalo tak, že 75 procent peněz zůstávalo obcím v regionu. Jenže s navýšením se to i otočilo, 25 procent zůstane obcím a ostatní jde státu. To je další doklad toho, že peníze z regionů odchází. 

--------

František Štěpánek (66) Většinový majitel nejmenší české těžařské společnosti Sokolovská uhelná. S firmou je spjat dlouhé roky, už před listopadem ’89 byl náměstkem ředitele tehdejších sokolovských dolů. Ještě s dalšími dvěma manažery Janem Kroužeckým a Jaroslavem Rokosem je v roce 2005 privatizovali. Po dlouhých sporech, do kterých se zapojil i další miliardář Pavel Tykač, nakonec Kroužecký z firmy v roce 2015 odešel. Štěpánek je vlivná regionální figura, vždy se považoval za sokolovského patriota. Donedávna jeho firma podporovala místní kulturu i sport. 

12.11.2019, Hospodářské noviny ~ Strana 12 ~ Jana Klímová, Petr Lukáč ~ Rubrika: Panorama ~ Vydavatel: Economia, a.s. Zdroj: https://archiv.ihned.cz/c1-66675020-aby-tu-nechcip-pes