Ekologie a životní prostředí

Jezero Medard žije

Vytvořeno: 7. únor 2013

undefined

Jezero Medard při pohledu od Habartova k Sokolovu.

Společnost Sokolovská uhelná má od vědců k dispozici nejnovější zprávy o vývoji kvality vod i biotopů v jezeře Medard u Sokolova. Jejich závěry potvrzují hned dvě věci najednou. Na straně jedné, že vývoj napouštěného jezera probíhá přesně podle plánovaného scénáře. Na straně druhé, že v některých ohledech se na Medardu biologové setkávají s jevy, které nemají jinde obdoby.

"Jedním z nich je stratifikace vody v budoucím jezeře," říká jihočeský biolog Ivo Přikryl. Nádrže budované ve zbytkových jamách po těžbě uhlí se totiž dost významně liší od běžných přehrad. Při napouštění se v nich vytvářejí vrstvy vody o různých vlastnostech, které se vzájemně nemíchají. "A podle našich poznatků Medard patří k nádržím s úplně nejsložitější stratifikací ve světovém měřítku. Podařilo se nám zaznamenat až pět vrstev, přičemž každá má jiné vlastnosti."

Může za to postup při napouštění jezera. Než se bývalý lom v roce 2009 začal zaplavovat, na jeho dně byly pouze kyselé důlní vody. Jejich pH se pohybovalo na úrovni kuchyňského octa a navíc se vyznačovaly vysokým obsahem solí. Na ně ale začala postupně natékat běžná povrchová voda ze srážek, kterou v roce 2011 doplnily vody přiváděné do bývalého lomu ze sousední řeky Ohře. Podle vědců ale unikátní rozvrstvení jezera časem samovolně zmizí.

"Dnes se promíchává jen zhruba horních deset metrů vody. Ale v budoucnosti, až se jezero přestane napouštět z Ohře a bude do něj natékat voda z vlastního povodí, postupně se tyto vrstvy promíchají. Jezero pak bude mít stejnou kvalitu v celém vodním sloupci," konstatuje Přikryl fakt, že světová jedinečnost Medardu je tak pouze dočasná.

Co by mělo naopak zůstat natrvalo, to je vysoká kvalita vody v jezeře. Potvrzují to výsledky dlouhodobých měření. Ačkoliv jezero se teprve napouští, kyselost vody je již na úrovni přírodních nádrží a výrazně roste také její průhlednost.

"V roce 2009 byla průhlednost vody v jezeře přibližně čtyřicet centimetrů. Loni v letním období to bylo už více než tři metry, a cílová průhlednost by měla být až deset metrů," říká Přikryl. Zatím ji totiž snižuje přísun živin z Ohře, i eroze břehové linie. To však ustane po napuštění jezera do plánované výše.

Řada zajímavostí ale vyplývá i ze sledování života v jezeře a jeho okolí. Jak zpráva biologů poukazuje, jezero Medard ale v budoucnosti bude poměrně chudé na živiny. Ty do něho zatím ve velkém přitékají z řeky Ohře.

"V současnosti je Medard velmi bohatý na různé druhy vodních organismů, a to i ve srovnání s přírodními nádržemi. Dosud jsme například zjistili téměř 90 druhů zooplanktonu a počítáme s dalším nárůstem. Je to umožněno vyšší úživnosti díky přítoku vody z Ohře a také připlavováním mnoha druhů vodních organismů pocházejících z povodí Ohře. Živiny z říční vody však rychle sedimentují. Po napuštění bude jezero živinami velmi chudé a to se projeví i zmenšením počtu druhů ve vodním sloupci. Naopak u břehů očekáváme trvale velmi vysokou biodiverzitu vodních organismů." vysvětluje Přikryl.

Postupně v jezeře ubude planktonu a s ním i rybí osádky. Zatímco dnes zde lze najít ve vodním sloupci celou řadu ryb a organismů, které se sem dostaly prostřednictvím řeky z přehrad, rybníků, z tůní a mokřadů v západní části regionu, v budoucnosti se králem Medardu stane síh severní maréna. Tato ryba totiž, jako jedna z mála, dokáže přežívat i v chladných vodách s menším obsahem živin. Hledá potravu ve vodě i na dně do hloubky několika desítek metrů. Ostatní druhy se pak udrží dočasně a v některých případech i trvale, pouze v příbřežních částech, kde bude živin trvale více.

"To bude mít ale na druhé straně kladný vliv například na výskyt sinic, které jsou velkým problémem pro zdejší přehrady Skalka nebo Jesenice. I když jsme ve vzorcích z Medardu samozřejmě zaznamenali například kolonie sinic Woronichinia naegeliana, díky nízké koncentraci živin zde nakonec budou jen živořit."

Jak ale vědci potvrzují, už nyní se Medard stává zajímavým útočištěm pro ptáky. Byla zde nalezena hnízdící břehule říční, která se u nás vyskytuje už jen velmi vzácně, pár husic nilských, několik druhů kachen, potápek, racků a rybáků, kormoráni, labutě a další druhy. Jezero navštěvují tisícovky racků, kteří měli v roce 2012 dokonce hnízdní kolonii na jednom z ostrůvků a zřejmě zůstanou na trvalo. Navíc se mezi nimi pravidelně objevují také velké druhy racků mořských.

"Medard navíc už teď přitahuje také velké množství tažných ptáků, a v budoucnosti bude zajímavý pro ty druhy vodních ptáků, kteří zde tráví zimu. Bude to velká nádrž, která pozdě zamrzá a v některých letech nemusí vůbec," shrnuje život kolem jezera Přikryl

Jezero Medard vznikne mezi Sokolovem, Habartovem a Bukovany zaplavením zbytkové jámy vyuhlených lomů Medard-Libík, které byly v provozu od roku 1872 do roku 2000. Čerpání vod ze dna lomu bylo zastaveno v červnu 2008, a samotné napouštění jezera z Ohře začne nejpozději počátkem příštího roku. Trvat bude, podle stavu vody v řece, přibližně tři roky. Na jeho konci hladina dosáhne kóty 400 metrů nad mořem a celkové plochy 493,4 hektarů.

Jezero bude mít délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubka bude činit 50 metrů. Délka břehové linie, kolem které má pak v budoucnosti vyrůst rozsáhlý rekreační areál, bude přes 12 kilometrů. K 30. lednu 2013 pak jezero bylo napuštěno zhruba na 57,7 procentech plánovaného objemu.

Dlouhodobý monitoring kvality vody při zatápění zbytkové jámy lomu Medard-Libík provádí obecně prospěšná společnost ENKI Třeboň. Průzkum rybí obsádky a některá speciální hydrobiologická sledování pak zajišťuje Biologické centrum Akademie věd České republiky České Budějovice.