Druhou nejrozšířenější profesí v provozech Sokolovské uhelné jsou, hned po zámečnících, elektroobory. Společnost tak zaměstnává 458 elektrikářů a z příbuzných oborů například 82 pracovníků měření a regulace.
Být elektrikářem v provozech Sokolovské uhelné znamená umět podstatně víc, než co vás naučili ve škole. Je to dáno především specifiky provozu v dolech i na zpracovatelské části. Řada zdejších technologií se totiž vyznačuje zcela unikátními řešeními.
I z těchto důvodů jsou elektrikáři v rámci společnosti členěni do několika provozů. Největší počet jich působí v divizi Služby, kde pracují ve Vřesové v rámci elektroúdržby nebo elektroprovozu, ale zajišťují také opravy a údržbu elektrozařízení v jednotlivých těžebních divizích nebo Ústřední třídírně v Tisové.
„Navíc dost často se práce jednotlivých skupin prolínají podle aktuální potřeby,” potvrzuje Petr Zandt, vedoucí provozu elekroúdržba ve Vřesové. Přesto primárně hraje zásadní roli právě specializace. Mezi elektrikáři společnosti tak jsou specialisté na zdvihací zařízení, ale také na údržbu transformátorů, navíjení motorů do výkonu 160 kW nebo na pohony.
„Některá naše pracoviště pak jsou poměrně ojedinělá i v rámci regionu,” poukazuje Zandt například na akreditované pracoviště sloužící k přezkušování pracovních a ochranných pomůcek. Další podobné zařízení je až v Plzni.
Neméně pestrá je i paleta činnosti firemních elektrikářů v podmínkách těžebních divizí. Potvrzuje to František Zeman, který má v rámci divize Služby na starosti elektroúdržbu na těžebních částech Sokolovské uhelné.
„Je to slaboproud i silnoproud, od zásuvek nebo veřejného osvětlení až po odstraňování poruch na elektrických lokomotivách nebo těžebních technologiích,” vypočítává Zeman alespoň zlomek toho, co musí firemní elektrikáři umět.
Například na kolesových rýpadlech je odlišný už jen fakt, že zde funguje izolovaná soustava 3 x 500 voltů. „Takže je zcela nezbytné zaučení každého, kdo do takového provozu nastupuje,” potvrzuje mistr elektroúdržby Jan Vojtek. Pro samostatnou působnost na těchto zařízeních je pak nezbytná alespoň roční praxe.
Neméně náročná je ale práce i v dalších elektrooborech v provozech Sokolovské uhelné. Mezi ně patří třeba měření a regulace. To má s klasickou elektrikařinou společné především základy, ale jinak jde o specializovaný obor zaměřený na údržbu části polní instrumentace tvořené měřícími, regulačními nebo ochrannými prvky.
„Vedle elektra tak tato práce zahrnuje i další obory jako je pneumatika, hydraulika...” vypočítává Pavel Holeček, vedoucí sekce Měření a regulace. Samozřejmostí tak je nejmodernější diagnostická technika, počítače, a umění regulovat různá média – počínaje tlakem přes teplotu a tvrdostí konče.
Jedno ale mají elektroobory v rámci Sokolovské uhelné společné. Zatímco řada firem má dlouhodobě problémy se zajištěním špičkových elektrikářů a specialistů na měření a regulaci, Sokolovské uhelné se tyto problémy vyhýbají. A to hlavně díky rozhodnutí vedení firmy úzce spolupracovat s Integrovanou střední školou technickou a ekonomickou v Sokolově.
„Pravidelně tak do našich provozů chodí na praxi učňové posledních ročníků,” vysvětluje Zandt s tím, že to má výhody pro obě strany. Absolventi školy získávají praxi. „A ti nejlepší z nich pak rovnou i nabídku k zaměstnání v rámci Sokolovské uhelné.”
