Ekologie a životní prostředí

Na necelých pět procent proti původnímu objemu poklesl za posledních deset let objem odpadů vyprodukovaných v provozech Sokolovské uhelné. Potvrzují to údaje z databáze Integrovaného registru znečišťovatelů, kterou provozuje Ministerstvo životního prostředí České republiky.

„Důvodů, proč se jejich objem podařilo tak razantně snížit, je hned několik," vysvětluje Martin Dědič, vedoucí podnikové sekce Ekologie. Tím nejzásadnějším jsou především miliardové částky, které společnost v posledních letech vynaložila na ekologizaci svých provozů. Velký přínos ale měla také snaha hledat nové formy využití některých látek a materiálů.

Zatímco v roce 1998 divize společnosti celkem vyprodukovaly kolem 353 tisíc tun odpadů, o deset let později toto číslo kleslo na 23 tisíc. Vloni na pouhých 15 tisíc tun.

Výrazné snížení celkové produkce odpadů ovlivnily především nové způsoby jejich využití coby surovin pro další výrobu. Například popílek je dnes využíván jako vstupní komponent pro výrobu granulátu s využitím k zahlazování důlní činnosti. Dalšími využívanými vedlejšími energetickými produkty jsou homogenizovaná směs odvodněných produktů po spalování a škvára plavená s využitím pro směsné zakládání se skrývkovými zeminami. Ke snížené produkci odpadů rovněž přispělo využívání systému zpětného odběru některých výrobků, jako jsou elektronická zařízení, zářivky nebo baterie.

„Významné je rovněž i využití některých vedlejších kapalných produktů vznikajících při tlakovém zplyňování uhlí, jako je surový benzín obsahující benzen, toluen, xyleny a některé další látky. Zatímco v minulosti šlo o odpad, dnes je umí společnost pomocí nově vybudovaných technologií přeměnit na energetický plyn, který následně slouží k výrobě elektrické energie", konstatuje Iveta Märzová ze sekce Ekologie.

Do vykazovaných čísel snížené produkce odpadů se rovněž pozitivně promítá končící likvidace starých ekologických zátěží, těžkých dehtových kalů vyprodukovaných v šedesátých letech na Sokolovsku a Litvínovsku. Ty byly totiž v uplynulých letech zplyňovány ve Vřesové a jejich zpracování se tak odráželo v celkových objemech odpadů.

„Letos se pak do čísel zcela naposledy promítnou také odpady s obsahem nebezpečných polychlorovaných bifenylů, které se vyskytují například ve starších typech kondenzátorů. Po novém roce totiž v provozech společnosti již nebude jediné zařízení s obsahem těchto látek", dodává Märzová. Stejně tak z odpadů produkovaných společností již téměř zmizela rtuť. Mizivé množství sloučenin rtuti, které vzniká při prováděné laboratorní činnosti totiž nenaplňuje ani práh ohlašovací povinnosti do databáze Integrovaného registru znečišťovatelů.

Složitější zůstává i nadále situace ohledně arzénu. Ten je průvodním prvkem síry v sokolovském hnědém uhlí a tím pádem je v malém množství obsažen také v odpadních vodách ze zpracovatelské části Vřesová. Jeho úplné odstranění z těchto vod je z hlediska dostupných technologií a astronomických nákladů nereálné. Ročně by se muselo čistit až deset milionů kubíků vody.

„Navíc vzhledem k tomu, že jde o prvek, který je přirozenou součástí zdejšího ložiska, a vyskytuje se v podstatě všude, je otázkou, zda by to vůbec mělo nějaký smysl," konstatuje Dědič. Svědčí o tom ostatně i fakt, že Chodovský potok, kam jsou odpadní vody vypouštěny, je z hlediska biologického stejně rozmanitý jako ostatní toky v okolí.

V oblasti důlních vod významně přispěla ke zlepšení jejich kvality také nedávno dokončená stavba nové sedimentační nádrže v lomu Družba a využívání nové sedimentační jímky v lomu Jiří. Využívání těchto zařízení již v letošním roce napomohlo k tomu, že i při přívalových deštích v červenci a v srpnu nedocházelo ke znečišťování toků vypouštěnými důlními vodami.

Pozitivní vývoj v oblasti ekologizace provozů se v Sokolovské uhelné netýká jen odpadů, ale i produkce emisí. V roce 2009 se emise všech hlavních znečišťujících látek oproti předchozímu roku mírně snížily, ale v porovnání s emisemi před deseti lety došlo například ke snížení objemu vypouštěného oxidu siřičitého o 81 procent a u popílku dokonce o 87 procent. V nejbližších letech dojde i na významné snížení další znečišťující látky, a to oxidů dusíku.
„V letošním roce totiž odstartovaly práce na úpravě spalovacího procesu prvního z kotlů teplárny ve Vřesové," upozorňuje vedoucí sekce Ekologie s tím, že jak budou tyto práce postupovat, budou se postupně snižovat i tyto emise.

„Sečteno a podtrženo z hlediska produkce odpadů i emisí se v případě provozů Sokolovské uhelné podařilo v uplynulých letech dosáhnout skutečně obrovského pokroku," shrnuje situaci Dědič. Ačkoliv firma poměrně výrazně zvyšovala výrobu, a stala se druhým největším producentem elektrické energie u nás, ty nejdůležitější parametry z hlediska vlivu na životní prostředí se naopak dlouhodobě zlepšovaly. „A s ohledem na plánované investice lze už dnes říci, že se budou zlepšovat i nadále."