Povinný nákup emisních povolenek významně ovlivní hospodaření Sokolovské uhelné. V roce 2020 již mohou dosáhnout náklady na nákup povolenek i výše jejího současného zisku.

undefined

Zpracovatelská část ve Vřesové patří mezi klíčové provozy Sokolovské uhelné. Na snímku chladící věž paroplynové elektrárny.

Až miliardu korun ročně navíc bude muset v budoucích letech vynaložit na provoz své energetické části společnost Sokolovská uhelná. Důvodem je zahájení třetí etapy systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) v rámci kterého si budou firmy povinně nakupovat emisní povolenky. V předchozích dvou etapách obchodování podnikům byly povolenky přidělovány a přidělený počet povolenek byl stanoven dle tzv. historických emisí.

"Půjde o citelný zásah do ekonomiky společnosti," přiznává Zdeněk Bučko, člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený řízením technického úseku. "I proto se na něj naše společnost připravuje již se značným předstihem, ačkoliv není zcela zřejmé, jak se systém obchodování emisemi vlastně v dalších letech bude chovat a jaký bude jeho další vývoj."

První etapa EU ETS byla spouštěna již v roce 2005 a spočívá na principu zpoplatnění každé tuny vypuštěného kysličníku uhličitého. V současné době se vztahuje přibližně na 11 tisíc vysoce energeticky náročných zařízení v energetických a výrobních odvětvích a od letošního roku také na emise z letecké dopravy. Od ledna roku 2013 začíná třetí obchodovací období pro emisní povolenky (NAP III). Proti předchozím obdobím dochází k zásadní změně. Všichni účastníci trhu s emisními povolenkami si je budou muset povinně nakupovat.

"Sokolovská uhelná pro výrobu elektrické energie a tepla ve svých potřebuje téměř 4,5 milionů emisních povolenek ročně. Při dnešní ceně o znamená v nákladech téměř jednu miliardu korun," vysvětluje Bučko.

"Nikdo dnes nedokáže exaktně určit, jak se vlastně bude cena povolenek vyvíjet," vysvětluje Bučko. Jejich objem v oběhu by se měl postupně snižovat a tlačit firmy k investicím do nízkouhlíkových technologií. A tak zatímco v minulosti byly ceny povolenek v některých obdobích blízko nuly, pak v budoucnosti se mohou působením řady vlivů pohybovat zcela opačným směrem. To by mohlo znamenat problém pro celou českou energetiku a teplárenství, která stojí právě na spalování hnědého uhlí, tedy na palivu náročném na emise kysličníku uhličitého.

"Česká republika má sice společně s dalšími státy bývalého „východního bloku" vyjednanou výjimku, v rámci které firmy pro výrobu elektřiny a tepla v příštím roce dostanou téměř šedesát procent povolenek přidělených bezplatně, ale tento objem se bude postupně snižovat. V roce 2020 si budou muset výrobci elektřiny kompletně nakupovat," říká člen představenstva Sokolovské uhelné. Část povolenek mohou firmy také získat za investiční akce které povedou ke snižování emisí.

"V roce 2010 proto Sokolovská uhelná předložila seznam asi 50 staveb, které splňují potřebná kritéria. Týkají se například některých technologií ve Zpracovatelské části ve Vřesové, jako jsou řídící systémy technologií plynárny, chlazení plynu, modernizace rozvoden, nebo využívání odpadů včetně výroby paliv z odpadů" vypočítá Bučko. I tak ale zahájení třetí etapy EU ETS bude mít na ekonomiku firmy velký vliv.

"Na příští rok již máme vytvořené potřebné rezervy emisních povolenek, ale musíme se nyní rozhodnout jak dál v příštích letech. Jsme nuceni kalkulovat s riziky, která dnes ještě nejsou přesně známá a neumíme je ekonomicky ani vyčíslit," poukazuje Bučko na fakt, že situaci nebude ovlivňovat jen neznámá tržní cena povolenek a elektrické energie, ale také zcela nevyzpytatelné politické vlivy.

Typickým příkladem je například snaha legislativně dále snižovat obsah síry ve spalinách. Nejde jen o náklady na technologii nebo zvýšení spotřeby vápence nutného pro odsiřování. Chemické rovnice totiž platí bez ohledu na politické zadání a o co se sníží obsah kysličníku siřičitého ve spalinách, o to vzroste emitování CO2. A to se dá vykrýt opět jen dalším nákupem emisních povolenek...

"Zatím to vypadá, že další roky budou jen horší a horší. Vývoj v oblasti emisních povolenek a možnosti snížení jejich spotřeby jsou dnes již součástí technických a ekonomických plánů a úvah o dalších možnostech energetického využívání hnědého uhlí ze sokolovského revíru. V koncovém roce 2020 to při současné ceně emisenek znamená výdaje až ve výši dnešního čistého zisku Sokolovské uhelné. Samozřejmě věříme že to tak daleko nejde, nicméně je nutné počítat i s touto variantou. Je totiž docela reálná," dodává Bučko.