Dlouhodobé investice Sokolovské uhelné do ekologizace provozů přinášejí výsledky. Vřesová je připravena i na zpřísněné limity které začnou platit po roce 2016.

Sokolovská uhelná investuje od svého vzniku v roce 1993 miliardy korun do ekologizace provozů. Zcela zásadní měrou se tak zasloužila o zlepšení kvality kvality životního prostředí v Karlovarském kraji.

Objem emisí i odpadů v provozech Sokolovské uhelné dál klesá. Vyplývá to z výsledků každoročního monitoringu emisí a odpadů předávaných společností do veřejných registrů. Jednoznačně se tak potvrzuje pozitivní dopad dlouhodobých investic společností do modernizace a ekologizace výroby. Od svého vzniku v roce 1993 investovala v této oblasti několik miliard korun.

"Pozitivní je, že v oblasti vypouštění emisí se nám daří snižovat hlavní ukazatele, což je oxid siřičitý a oxidy dusíku," říká Martin Dědič, vedoucí sekce Ekologie společnosti Sokolovská uhelná. "Je to, mimo jiné, dáno také tím, že v roce 2007 proběhla intenzifikace odsíření kouřových plynů teplárny ve Vřesové a několik let později odstartovala také ekologizace teplárny."

Nejvýraznější pokles je patrný právě u oxidů dusíku (NOx). V roce 2010 jich firma vyprodukovala zhruba 5100 tun, v roce 2011 toto číslo kleslo na 4100 a loni byl objem už jen na úrovni cca 3800 tun. Loňská produkce elektrické energie přitom dosáhla celkového objemu téměř 3,7 milionu MWh.

"Samozřejmě v porovnání s delším časovým horizontem by tento pokles emisí oxidu dusíku byl ještě mnohem markantnější," konstatuje Dědič s tím, že plně se projeví až v roce 2014 po dokončení ekologizace teplárny. Ta spočívá v postupné úpravě palivového procesu všech pěti kotlů teplárny, který zahrnuje i systém nastřikování čpavkové vody a ve výsledku výrazně sníží emise NOx.

U oxidu siřičitého byla produkce v roce 2012 zhruba na úrovni předchozího roku, tedy přibližně 3,5 tisíce tun. Zde hodnoty výrazně ovlivňuje objem výroby elektrické energie, který meziročně mírně poklesl, ale také kvalita uhlí v lomu Jiří, který v posledních letech postupuje do území postižených historickou hlubinnou těžbou.

"Nicméně i zde došlo v dlouhodobějším měřítku k výraznému posunu. Před intenzifikací v roce 2007 se tento objem pohyboval v rozmezí 8 až 12 tisíc tun," poukazuje vedoucí firemní sekce Ekologie. A neméně významného snížení se Sokolovské uhelné podařilo dosáhnout také pokud jde o produkci odpadů. "Snažíme se totiž o jejich maximální další využívání."

Například popílek je dnes surovinou pro výrobu granulátu s využitím k zahlazování důlní činnosti. Dalšími využívanými vedlejšími energetickými produkty jsou homogenizovaná směs odvodněných produktů po spalování a plavená škvára, které lze využít pro směsné zakládání se skrývkovými zeminami. A ke snížené produkci odpadů přispělo i důsledné využívání systému zpětného odběru některých výrobků, jako jsou elektronická zařízení, zářivky, baterie, nebo pneumatiky.

"V současné době se pak řeší například možnost zpracování pražců, kterých je v provozech společnosti značné množství, i některých dalších hmot," shrnuje situaci Dědič.

Neměnná situace zůstává ohledně arsenu, který je součástí uhlí nacházejícího se v Sokolovské hnědouhelné pánvi a v současné době není technologicky možné jeho odstranění z této suroviny. Ročně se ho v důsledku spalování uhlí do ovzduší dostává přibližně mezi 70 až 100 kilogramy, v roce 2012 to pak bylo zhruba 36 kilogramů. Naopak v případě rtuti spadlo množství odpadů v rámci Sokolovské uhelné téměř na nulu.

Výrazně se pak zlepšila také kvalita odpadních vod z dočišťovací nádrže na Vřesové, díky jejímu vyčištění a úpravám v roce 2009, i skutečnosti, že loňský rok nebyl zdaleka tak suchý jako rok 2011. Což se projevilo i na lepší kvalitě vody v Chodovském potoce.