Ekologie a životní prostředí

Rekultivovaná území bývalých důlních děl zažívají velmi dynamický biologický rozvoj. Potvrzují to výsledky více než dvacetiletých výzkumů vědců v okolí Sokolova, i předběžné výstupy z letošních terénních prací.

"Překvapivě rychle na sokolovských výsypkách vzniká půda a roste její mocnost i na plochách nepřevrstvených ornicí," potvrzuje biolog Ivo Přikryl z obecně prospěšné společnosti ENKI. A jak se ukazuje, není to jen díky rychlému přirozenému odsolování těchto ploch, jak se všichni dosud domnívali. Půdní biologové totiž učinili na zdejších výsypkách skutečně významné odhalení. "V nadložních jílech našli mikroorganismy, které se tam živí fosilní organickou hmotou - kerogenem . Patří k prvním organismům osídlujícím výsypky a významně tak přispívají i jejich rychlé proměně."

A nejde zdaleka jen o život na souši. "Pro nás byl třeba velmi překvapivý nedávný vývoj oživení nádrže Michal," říká biolog Ivo Přikryl. Podle něj si rostliny tak živočichové našli do nádrže zbudované v roce 2005 cestu mnohem rychleji, než vědci očekávali. A podobně dynamický rozvoj zažívá v těchto dnech i území jezera Medard.

"V okrajových částech jezera se například rozmnožují čolci obecní a ropucha krátkonohá, vázaní jinak na drobnější až velmi mělké nádrže. Na svislých břehových stěnách vzniklých vodní abrazí si hrabou hnízdní nory břehule, většinou v uhelném prachu. Na dočasném ostrůvku existujícím jediné léto vznikla hnízdní kolonie racků," vypočítává kypící život na území budoucího jezera biolog. V mělkých a často zabahněných vodách na okrajích Medardu se pak výborně daří masožravé bublinatce i dalším rostlinám. "A zajímavé výsledky slibuje i nově probíhající monitoring výskytu vodních měkkýšů v Medardu a povodí Ohře nad Sokolovem."

Vůbec nejzajímavější výsledky by ale letos mohl přinést výzkum Podkrušnohorské výsypky. Na zdejších kyselých plochách s tufitickými jíly totiž v některých místech dochází ke srážení vápence z vody odtékající z výsypek. Vznikají zde tak cenné a plošně rozsáhlé pěnovcové mokřady. Někde vrstva pěnovce dokonce narůstá rychlostí až 10 centimetrů ročně.

"Brněnští biologové je nyní porovnávají se starobylými pěnovcovými prameništi v Karpatech," vysvětluje Přikryl s tím, že tento výzkum by mohl přinést i skutečná překvapení. O ta se Podkrušnohorská výsypka ostatně postarala už i v minulosti, když na ní byly nalezeny pro Českou republiku i nové druhy členovců. Přičemž některé z nich měli nejbližší známé lokality výskytu vzdálené od Sokolovska i tisíce kilometrů.

Biologický výzkum na územích ovlivněných těžbou hnědého uhlí na Sokolovsku probíhá již více než dvacet let. Vedle ENKI zde dlouhodobě působí především Ústav půdní biologie Akademie věd ČR, Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity nebo entomologické oddělení Národního muzea. Na výzkumu se zde podílela více než stovka pracovníků i studentů vysokých škol a byly zde zpracovány desítky diplomových nebo doktorských prací.

"Dnes se dá říci, že Sokolovsko patří k biologicky nejprozkoumanějším územím naší republiky a díky publikaci získaných výsledků v odborných časopisech, jejich prezentaci na vědeckých konferencích, i návštěvě řady domácích i zahraničních exkurzí se stalo světoznámým," shrnuje situaci Přikryl. Podle něho ale bouřlivý vývoj zdejší krajiny zdaleka nekončí. "Místo ploch s počátečními stádii samovolné sukcese postupně nastoupí lesní společenstva a laik už brzy jen těžko pozná, že stojí na výsypce a ne v původní krajině. A v dalším období se pak rozdíl oproti původní krajině ztratí úplně."