Investice, nové technologie

Investice v souhrnné hodnotě přes čtvrt miliardy korun proběhnou na přelomu roku v prostoru hnědouhelného lomu Jiří, který provozuje společnost Sokolovská uhelná ve Vintířově. Jejich společným jmenovatelem je zajištění potřebných podmínek pro další postup lomu. První z nich se dokončuje právě v těchto dnech.

"Jde o zcela zásadní rekonstrukci technologie čerpací stanice J1," říká Zdeněk Dražný, hlavní inženýr divize Těžba Sokolovské uhelné s tím, že kapacita čerpání se ani po akci za 12 milionů korun nezmění. "Dojde ale k výraznému zjednodušení celé technologie a zvýšení její provozní spolehlivosti. Dosavadní vícestupňové čerpání totiž nahradí jediný stupeň se schopností překonat výtlačnou výšku zhruba padesáti metrů."

Nové výtlačné řady se pak dělají i na čerpací stanici J2, kde jsou plánované náklady dalších 12 milionů korun. Naopak teprve v zahajovací fázi je výstavba nové retenční nádrže, která by měla po následujících dvanáct měsíců sloužit pro odvodňování lomu. Dosavadní nádrž na jeho dně totiž leží v prostoru postupu vnitřní výsypky.

"Jde už o třetí retenční nádrž, která se bude hloubit přímo do podloží lomu," potvrzuje hlavní inženýr divize Těžba. Do roku 2011 totiž nebylo možné zasahovat pod úroveň paty sloje, kvůli ochraně lázeňského města Karlovy Vary. Nádrže se tak hloubily kolesovými rýpadly přímo ve sloji, kdy bylo nutno nechávat část uhlí jako pilíř mezi jednotlivými retencemi. Nákladné bylo i jejich zajišťování příčnými lavicemi z lomového kamene.

"Nyní ale lom postoupil už natolik, že můžeme jít do podloží. Díky tomu není nutné vytváření pilířů, což znamená na každou nádrž úsporu 80 až 100 tisíc tun uhlí, a odpadá i nutnost použití kamene," říká Dražný. Nevýhodou je naopak skutečnost, že podložní vrstvy jsou příliš tvrdé pro velkostroje a je nutné jejich hloubení pomocnou mechanizací. Zhruba 75 tisíc metrů krychlových hmot, které je nutné kvůli jedné nádrži odtěžit, tak musí odvážet kolové dempry.

Po dokončení v únoru 2013 bude mít nová retence kapacitu 60 tisíc kubíků a v provozu bude až do závěru roku, kdy lom postoupí natolik, že se o šedesát metrů dále na západ začne budovat další prostor pro jímání vod.

Vzápětí odstartuje největší z plánovaných investičních projektů roku, prodloužení sběrných linek uhelných pásových dopravníků v lomu Jiří. To si v etapě 2012 vyžádá plných 98 milionů korun, v etapě 2013 pak dokonce 161 milionů.

"V současné době se prodlužují dopravníky A, B, C a D 11 o rovných 70 metrů. Tím ale bude dosaženo jejich konečné délky," vysvětluje postup investice Dražný. Délka pasů totiž může být maximálně 975 metrů, protože větší rozsah by stávající poháněcí stanice nezvládly.

"Takže aby lom mohl postupovat dál, bude nutné do každé linky vsadit další sekce. Součást první etapy prací proto je příprava pro čtyři nové pohonné stanice, ale zatím bez jejich instalace." Do konce května 2013 proběhne repase čtyř potřebných pohonných stanic a na jaře odstartují betonáže patek pro jejich umístění. Teprve poté bude možné začít stavět prodloužení současných dopravních pásů.

"Takovou malou fajnovostí na tom všem bude přesun takzvaných rozdělovacích vozů. Ty musí nejprve přejet na západní stranu dopravníků, a teprve pak se před ně budou vsazovat pohony," dodává k postupu prodlužování linek hlavní inženýr divize Těžba Sokolovské uhelné.

Dopravníky se tak na krátkou dobu prodlouží dokonce za hranici své konečné délky, aby po nich mohly přejet vozy až za umístění budoucích stanic číslo 12. Poté bude linka znovu rozdělena, před vozy se vsadí čtyři další pohonné stanice a vznikne tím linka číslo 12. Ani ta ale nebude v lomu Jiří tou poslední. Do vyuhlení ložiska by se totiž měla celá akce ještě jednou opakovat a s čelem těžby tak k Lomnici dorazí i linka označená číslem 13.

Retence nové