Mezi stěžejní projekty, realizované Sokolovskou uhelnou bude zahájení výstavby regionálního centra zpracování odpadu a pokračující ekologizace teplárny ve Vřesové
Více než miliardu a sto milionů korun investuje v letošním roce do modernizace a výstavby nových technologií ve svých provozech společnost Sokolovská uhelná. Mezi realizovanými akcemi jsou jak zcela nové projekty, tak pokračování velkých ekologických investic z minulých let.
"Nejvýznamnější zahajovanou investicí letošního roku bude výstavba Regionálního centra zpracování odpadů ve Vřesové. Ta by měla fakticky odstartovat už v polovině roku. Celkové výdaje se očekávají ve výši kolem 700 milionů korun a ukončena by tato investice měla být již v roce 2015," říká Zdeněk Bučko, člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený řízením technického úseku.
V současné době je projekt ve stádiu zpracovávání dokumentace ke stavebnímu řízení a dokončuje se také dokumentace pro výběrové řízení. Pokud to proběhne v pořádku, ještě letos by se tak ve Vřesové mělo prostavět zhruba 250 milionů korun.
"Samotná stavba by neměla být nijak náročná, nicméně technologicky to bude trochu složitější," říká Bučko. Souvisí to se samotnou koncepcí zpracování odpadu. Ten se bude do areálu svážet z obcí Karlovarského kraje, s největší pravděpodobností s výjimkou Chebska, kde se uvažuje o vybudování vlastní spalovny. Narozdíl od ní se ale v Vřesové odpad zpracuje na speciální granulát, který je za běžných podmínek téměř nehořlavý. A proto se počítá s jeho výrazně ekologičtějším využitím. Bude za vysokých teplot zplyněn ve stávajících tlakových generátorech.
"Jde o osvědčenou technologii která se ve zpracovatelské části používá pro tlakové zplyňování uhlí. Výsledným produktem je takzvaný energoplyn, který je poté využit pro výrobu elektrické energie v nedaleké paroplynové elektrárně," popisuje způsob zpracování odpadu Bučko.
Ve Vřesové již proběhla řada zkoušek s tímto materiálem a ukázalo se, že splňuje veškeré parametry pro tlakové zplyňování, a lze ho tak bez problémů zpracovávat v současných technologiích ve Vřesové. Týká se to ale pouze vytříděných odpadů a nikoliv těch, které byl v minulosti ukládán na skládky. "Z hlediska ekologie by bylo skvělé kdyby to šlo, ale část z klasicky uloženého odpadu se přemění na bioplyn a další látky, takže pro energetické využití je takový odpad již nevhodný."
Druhá významná investice roku 2013 je další etapa ekologizace teplárny. Tento projekt odstartoval již v roce 2010 a každý rok je v jeho rámci zrekonstruován jeden z kotlů teplárny.
"Jde o komplexní rekonstrukci hořáků a přistavění zařízení pro takzvanou selektivní nekatalytickou redukci s cílem snížit emise oxidů dusíku. Hořáky se přestaví tak, aby se u nich dal lépe řídit přístup vzduchu a zároveň se do nich a přidá se zařízení pro nástřik amoniaku do spalovacího procesu," vysvětluje technologii Bučko. Díky následné chemické reakci se amoniak a NOx přemění na neškodný dusík a vodu.
V letošním roce do ekologizace Teplárny Vřesová půjde zhruba 50 milionů korun a práce proběhnou v rámci generální opravy jednoho z kotlů. V předchozích letech získala Sokolovská uhelná na část projektu dotaci Státního fondu životního prostředí, zbylou část realizuje z vlastních zdrojů. Celkové výdaje na ekologizaci Teplárny pak činí 250 milionů korun.
"Třetí velkou stavbou letošního roku v rámci zpracovatelské části ve Vřesové je modernizace technologie Generátorovny 1, tedy nasazení řídícího systému i na její druhou část," říká člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený řízením technického úseku. "Výsledkem bude optimalizace procesu zplyňování uhlí a díky tomu i úspory vstupních hmot a zvýšení účinnosti zplyňování uhlí. Celkové výdaje stavby jsou přibližně 130 milionů korun, letos je v plánu proinvestovat 66,4 milionu."
Značné finanční prostředky zamíří letos také do těžební části Sokolovské uhelné. Zde je většina investic vynucena postupem lomu. Tou největší z nich je prodloužení uhelné pásové dopravy na velkolomu Jiří. Investice proběhne kompletně v letošním roce. Celkový objem prací je 105 milionů korun, zahrnuje prodloužení pásů i doplnění poháněcích stanic.
Významné bude také zkapacitnění Drtírny D lomu Jiří, které umožní lepší využití drceného uhlí a sníží nároky na drtírnu na Vřesové. Projekt spočívá v nahrazení stávajících tří drtičů novými a jejich doplněním o další jeden. Díky tomu dojde ke značnému zvýšení kapacity oproti současnosti.
Technologicky asi nejzajímavější ale bude investice nazvaná Vyhodnocování kvality uhlí z polohy koles velkostrojů. Spočívá totiž v nasazení satelitního systému GPS na jednotlivé velkostroje.
"V minulosti jsme tento systém instalovali již na jeden velkostroj a plně se osvědčil," vysvětluje Bučko s tím, že jde o akci, která významně pomůže řízení provozu lomu. "Satelitní navigace totiž dokáže přesně rozeznat výškovou i podélnou úroveň, ve které se právě nachází koleso velkostroje. Díky tomu bude možné, v návaznosti na matematický model lomu, těžit přesně ty části sloje, kde je uhlí požadované kvality."
Pokud si ale někdo představuje že na řídícím pultu velkostroje přibude klasická navigace jak jí známe z automobilů, bude asi zklamán. Jde totiž o průmyslové moduly, které jsou plně propojeny s řídícím systémem kolesového rýpadla. Ale jejich přesnost je v řádu centimetrů. "Celkové náklady jsou, v porovnání s jinými investičními akcemi, relativně nízké. Dosahují 9,8 milionu korun, ze kterých je 4,6 milionu vyčleněno na rok 2013. Význam této akce pro řízení těžby ale bude skutečně velký."
