Jezero Medard

Dlouho očekávané napouštění budoucího jezera Medard vodou z řeky Ohře konečně počátkem června odstartovalo. Za tři roky se tak mezi Sokolovem a Habartovem bude rozkládat druhá největší vodní plocha v celém kraji. A kolem ní se rýsují projekty, které mají tuto proměnu ještě umocnit.
„Zájemců, kteří by kolem jezera chtěli něco dělat, je skutečně mnoho," potvrzuje generální ředitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. Podle něho si ale firma bude velmi pečlivě vybírat, jakým aktivitám dá přednost. „Nemá smysl rozjíždět aktivity, které se samy bez dotací neuživí."
Již dnes je ale jasné, že jezero s celkovou rozlohou více než 493 hektarů bude sloužit především rekreaci. Na jeho obvodu jsou totiž plánované jak pláže, tak možná kotviště lodí. Sama společnost pak plánuje vlastními silami u jezera připravit k realizaci golfové hřiště a některé další záměry.
Jezero, které pojme 119 milionů kubíků vody a dosáhne maximální hloubky padesát metrů, má být plně napuštěno v průběhu let 2012 nebo 2013, ale jak říká technický ředitel firmy Jiří Pöpperl, přesné datum jeho ukončení nelze stanovit.
„Záleží na kvalitě vody v Ohři, kterou budeme regulovat tak, abychom do jezera zbytečně nepouštěli sinice nebo jinak znečištěnou vodu," poukazuje Pöpperl na jednotlivé aspekty napouštění. Navíc v mezidobí budou i nadále probíhat dokončovací práce na břehové linii jezera. Na to se těší především lidé z okolních obcí.
„Bude to velká změna. Rozdíl bude už jen v tom, že se lidé nebudou muset dívat do prázdné zarůstající jámy, ale na jezero," říká starosta Habartova Ivo Zemek. A velká očekávání mají také představitelé ostatních radnic. Například podle sokolovského starosty Karla Jakobce jde o historický předěl. „Změní se hlavně vnímání Sokolova jako průmyslového špinavého města."
Jezero Medard vzniká v místech zbytkové jámy lomu Medard - Libík. Starší z nich, povrchový lom Libík zahájil činnost již v roce 1872. Jeho otvírku umožnilo dokončení Buštěhradské dráhy, po které bylo uhlí přepravováno i mimo region. Důl Medard zahájil těžbu v roce 1920. K propojení obou dolů pak došlo na přelomu 80. a 90. let minulého století. Celkově tedy v obou dolech bylo vytěženo 200 milionů tun uhlí, a odtěženo a opět uloženo zhruba 300 milionů kubíků skrývkových zemin. Těžba v propojených lomech byla ukončena v roce 2000 a o tři roky později odstartovala jejich rekultivace.
V loňském roce skončilo čerpání vody v lomu, a začalo jeho postupné zaplavování přirozenou cestou. Souběžně proběhla výstavba více než 250 metrů dlouhého napouštěcího objektu, kterým mohou do jezera přitékat až čtyři metry krychlové vody za sekundu. Jedinou podmínkou je, že i v případě maximálního odběru musí zůstat průtok v Ohři na úrovni šesti kubíků.