Jezero Medard

Letošní suché počasí nepřidělalo starosti jen zemědělcům. Nedostatek srážek výrazně přibrzdil také napouštění jezera Medard u Sokolova. Kvůli nízkému průtoku do něj poslední voda z Ohře přitekla v květnu. Změnu by mohly přinést snad už říjnové srážky.

"V tomto roce bylo skutečně málo srážek a to se projevilo i na minimálním zvyšování úrovně hladiny," potvrzuje Zdeněk Bučko, člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený řízením technického úseku, pod který stavba jezera spadá. Zatímco v lednu byla hladina jezera zhruba na kótě 380 metrů nad mořem, na konci září dosáhla necelých 385 metrů. Celkový objem vody v jezeře ve stejném období dosáhl 58,76 milionů kubíků vody a hladina jezera nyní zabírá plochu 332,31 hektaru.

"Prakticky od 19. května se tak pro sucho nenapouštělo. V současné době se pokusíme využít podzimního počasí a jakmile trochu nastoupá průtok v Ohři, zahájili bychom znovu napouštění," konstatuje Bučko s tím, že by se tak mohlo stát snad již v závěru října.

Ani nedostatek vody ale neznamenal zastavení prací v okolí jezera. V průběhu celého roku pokračovala úprava břehové linie v severovýchodní části jezera a také následná biologická péče na lesnických rekultivacích v okolí Medardu.

Tak jako každý rok probíhal na Medardu i výzkum biotopu, který se v současné době vyhodnocuje. Osidlování jezera je totiž, s výjimkou menší výsadby ryb v roce 2011, ponecháno na přirozené sukcesi, a díky ní se zde stále objevují další živočišné i rostlinné druhy. Překvapivě mezi nimi jsou i takové, které v našem regionu nemají příliš časté zastoupení kvůli nevyhovujícím klimatickým podmínkám.

"Na přirozeném šíření necháme vývoj i nadále. V budoucnosti se totiž nepočítá s hospodářským využitím jezera, ale pouze s jeho rekreační funkcí," vysvětluje Bučko Jediný živý organismus, který tak na Medardu podléhá přísné regulaci tak jsou sinice. Jejich nadměrný výskyt by totiž mohl výrazně negativně ovlivnit kvalitu vody v jezeře.

"Děláme proto pravidelné rozbory abychom nespadli do pásma, ve kterém se sinice začínají množit. Naštěstí výsledky jsou zatím dobré," shrnuje situaci člen představenstva Sokolovské uhelné. Přispívá k tomu i to, že se na počátku nechaly v Medardu nejdříve nastoupat důlní kyselé vody, jejichž pH sinicím nesvědčí. Navíc se průběžně hlídá objem i kvalita vody v Ohři a v případě jakýchkoliv problémů se napouštění okamžitě zastaví.

Souběžně s dokončováním rekultivací zároveň nadále probíhají práce na zajištění stability svahů v severovýchodní části bývalého lomu, kvůli kterým je nutné v oblasti odtěžit část materiálu a následně zajistit stabilitu svahů. Tyto práce probíhají dodavatelsky a jsou hrazené ministerstvem financí.

Jezero Medard
vznikne zaplavením zbytkové jámy vyuhlených lomů Medard-Libík, které byly v provozu od roku 1872 do roku 2000. Čerpání vod ze dna lomu bylo zastaveno v červnu 2008, a samotné napouštění jezera z Ohře začalo v roce 2010. Trvat bude podle stavu vody v řece minimálně čtyři roky. Na jeho konci hladina dosáhne kóty 400 metrů nad mořem a celkové plochy 493,4 hektarů. Jezero bude mít délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubka bude činit 50 metrů. Délka břehové linie, kolem které má pak v budoucnosti vyrůst rozsáhlý rekreační areál, bude přes 12 kilometrů.

Náklady na vybudování jezera jsou částečně hrazeny z prostředků státu na zahlazování následků těžby hnědého uhlí před privatizací těžebních společností. Další část hradí Sokolovská uhelná z vlastních prostředků na sanaci a rekultivaci. Ty jsou tvořeny tak, že z vytěžených hmot Sokolovská uhelná ukládá 10,80 Kč z každé tuny uhlí stranou na rekultivace. Ty je následně možné použít pouze na přesně vymezené věci a jejich použití schvaluje OBÚ.