Podpora regionu

Sokolovská uhelná je dlouhodobým partnerem ISŠTE. Co to pro firmu vlastně obnáší?

Izák: „Máme každoročně uzavřenou vzájemnou smlouvu, která určuje k čemu se která strana zavazuje. My zpravidla poskytujeme pro výuku potřebný materiál od železa až po nářadí nebo výkresy. Naši zaměstnanci pak jsou také členy zkušebních komisí ve škole, nebo se podílí na tvorbě osnov. Novinkou pak jsou programy Evropské unie, do kterých se škola zapojuje a kde vystupujeme jako její partner. Kromě toho třeba umožňujeme exkurze žáků do našich provozů, podílíme se na prezentaci školy, ale třeba také na komunikaci s rodiči žáků a na řadě dalších věcí. Tou hlavní pak je přijímání žáků a studentů školy na praxi."

V jakém rozsahu tyto praxe jsou?

Izák: „To záleží na ročníku a oboru, který se daný žák učí. Obecně platí, že u učebních oborů žáci tyto praxe v našich provozech vykonávají v průběhu celého roku. Loni jsme takových žáků měli ve firmě celkem 73. Pokud pak vykonávají během praxe produktivní práci, je za ni škola honorována. Jen loni tak odpracovali její žáci v rámci praxe přes sedm tisíc hodin.

Pokud jde o studenty, ti k nám chodí na dvoutýdenní praxi. Jejich počet je ale výrazně nižší. Loni u nás praxi vykonávalo jen jedenáct studentů ISŠTE, nicméně máme zde i studenty jiných škol, takže celkově šlo o pět desítek studentů."

Liší se nějak praxe učňů od toho, co dělají na stejném pracovišti jejich kolegové z řad zaměstnanců firmy?

Izák: „Samozřejmě a poměrně zásadně. Oni mají praxi přesně v tom rozsahu, jaký stanovují osnovy. To znamená, že běžnou produktivní práci vykonávají pouze tehdy, když se podaří nějak sladit jejich osnovy s provozními potřebami firmy. Jinak je to běžná výuka. Naši instruktoři, kteří mají žáky na praxi na starosti pak jsou v tomto směru pedagogicky školeni, znají přesně osnovy a celkový průběh praxí je vždy řízen školou."
Zmínil jste, že za práci žáků v rámci praxí je honorována škola. Samotní žáci jsou placeni také?
Izák: „Máme nastavený i systém odměňování pro žáky. Ten je odvislý od jejich hodnocení v průběhu praxe, kde instruktoři sledují celou řadu kritérií počínaje kvalitou práce přes chování a konče například docházkou. Hodnocen tak může být sazbou od nuly až po dvacet čtyři korun za hodinu. Nicméně částky jim nevyplácíme my ale škola."

Část těchto žáků pak po absolvování školy nachází zaměstnání v Sokolovské uhelné. Na základě jakých kritérií si je firma vybírá?

Izák: „Sokolovská uhelná již druhým rokem v podstatě nepřijímá zaměstnance s výjimkou vybraných specialistů. Výjimkou je právě ISŠTE s níž máme smlouvu, že přijmeme každý rok dvě desítky jejích absolventů. V první řadě v tomto případě vycházíme ze zájmu samotných žáků. Poté děláme oficiální schůzky s každou třídou, kde je informujeme o věcech týkajících se firmy, které se během praxe nedozví, jako je struktura společnosti, systém odměňování a další možnosti uplatnění. Letos zájem o práci v Sokolovské uhelné projevilo celkem 54 žáků školy. Část z nich ale pokračovala dál ve studiu a někteří naopak neudělali závěrečnou zkoušku. Takže skutečný výběr začal až u těch zbývajících. Tam se pak přihlíží k několika kritériím. Hodnocení instruktorů, hodnocení školního prospěchu a absence, přičemž neomluvená se stává automatickým důvodem k vyloučení z výběru. Co se týká odborných znalostí a školního prospěchu, mají rovnocennou roli. Takže se snažíme vybírat především ty, kteří mají co nejlepší hodnocení v obou oblastech."

Zůstávají pak absolventi školy v řadách zaměstnanců Sokolovské uhelné, nebo je pro ně toto první zaměstnání jen jakýmsi startem dál?

Izák: „Zůstávají. Tento systém se nám osvědčil dokonce natolik, že za poslední tři roky z absolventů ISŠTE, kteří byli přijati do pracovního poměru, odešli asi dva nebo tři. Což je s přihlédnutím k běžné úrovni fluktuace v průmyslu velký úspěch."
(red)