Podpora regionu

Masivní a nekompromisní úspory čekají od ledna Sokolovskou uhelnou i tisíce jejích zaměstnanců, pokud vstoupí v platnost zákon o zdanění přidělovaných emisních povolenek. Ten je jedním z nejtvrdších zásahů státu do podnikání v oblasti energetiky od roku 1989.

Firma přijde o půl miliardy
Stát chce v následujících dvou letech zdanit příděl emisních povolenek pro výrobce elektrické energie darovací daní ve výši 32 procent. Výše této daně se pak má odvíjet od ceny povolenek na burze.
Jak potvrzuje technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl, pokud zákon vstoupí v platnost, dopad tohoto opatření bude zdrcující. „V případě Sokolovské uhelné by to při současné hodnotě emisenek znamenalo daň ve výši kolem půl miliardy korun ročně."
Tak razantní zvýšení daní ale nelze promítnout do ceny elektrické energie, protože ve všech ostatních státech Evropy dostávají energetické firmy povolenky zdarma. České firmy, včetně Sokolovské uhelné, by tak okamžitě přestaly být konkurenceschopné vůči ostatním výrobcům v EU a jejich elektřina by byla neprodejná. Nová daň se proto tvrdě projeví v provozních nákladech firem.
„V první řadě bude nutné udělat maximální úspory v provozní oblasti," konstatuje Pöpperl s tím, že firma razantně přehodnotila rovněž plán investic pro nadcházející rok. Co není nezbytně nutné, dělat se nebude. Situace se navíc odrazí i v personální oblasti.
Vůbec poprvé v novodobé historii podniku tak budou zmražené mzdy a dojde i na razantní snižování počtu zaměstnanců.

Ne propouštění, ano úsporám
„Nechceme rozdávat červené karty, takže všechny odchody budou v rámci přirozené fluktuace a odchodů do penze," říká Pöpperl s tím, že situaci navíc komplikuje útlum lomu Družba, který v polovině roku 2011 zastaví těžbu uhlí. Dosud zisky umožňovaly firmě dočasný nadstav ustát a čekat až se vyřeší postupným odchodem zaměstnanců. To nyní bude mnohem složitější.
„Abychom lidi uvolněné z Družby a při úsporných opatřeních v ostatních provozech nemuseli propustit, budeme muset razantně ořezat dosavadní odběr služeb od externích firem", upozorňuje Pöpperl. Může se tak stát, že aby firma situaci ustála, bude si provozy znovu hlídat vlastními zaměstnanci namísto najaté agentury, nebo si bude řešit ve své režii různé opravy.
„Jsme si vědomi, že to bude zřejmě znamenat zánik některých pracovních míst u dodavatelských organizací, zejména v Karlovarském kraji, a nejsme z toho nijak nadšeni. Ale na druhé straně je naší prioritou dostát závazkům vůči našim vlastním zaměstnancům," konstatuje technický ředitel společnosti.
Výrazný vliv tato skutečnost bude mít také na podporu regionu ze strany Sokolovské uhelné. Firma totiž dosud jednoznačně byla největším podporovatelem sportu, kultury i dalších oblastí veřejného života v Karlovarském kraji. Chybějící půl miliarda korun ale bude znamenat zásadní škrty také v této oblasti.

Stát potřebuje peníze
Zákon, který má zdanit příděl emisních povolenek, přitom prošel poslaneckou sněmovnou relativně bez povšimnutí a na jeho kritické následky upozorňovala jen hrstka odborníků. Předkladatelé totiž zdanění emisních povolenek přidali k zákonu o zdanění zisku z fotovoltaických elektráren. Právě prudký nárůst výkonu těchto zdrojů s jejich zhruba desetkrát vyšší výkupní cenou byl pak prezentován jako největší nebezpečí pro českou ekonomiku i zvýšení cen energií pro obyvatelstvo. Zákon tak byl následně urychleně schválen v takzvané legislativní nouzi.
Fotovoltaické elektrárny by měly do konce roku v České republice disponovat instalovaným výkonem kolem 1200 MW. Skutečná účinnost panelů se ale pohybuje na úrovni pouze 15 procent. V loňském roce tak při instalovaném 464 MWe dosáhly solární elektrárny skutečné výroby 88,8 GWh elektrické energie. Tedy zlomek celkové produkce, která v České republice v roce 2009 činila 82.250 GWh.
„Ve skutečnosti tak vliv rozmachu solární energetiky nebude tak děsivý, jak tvrdí politici," poukazuje Pöpperl.

A bude hůř
Zdaněním emisních povolenek pro roky 2011 a 2012 ale není zdaleka konec snahám politiků získat na úkor energetických firem peníze do státního rozpočtu. Na veřejnosti totiž byly už opakovaně prezentovány informace o záměru, že by si firmy od roku 2013 musely již kupovat za tržní cenu úplně všechny emisní povolenky. Což by mohlo pro některé české energetické firmy znamenat dokonce úplný zánik.
„Evropská unie sice počítala s tím, že energetické firmy budou od roku 2013 vyjmuty z bezplatného poskytování emisních povolenek, nicméně umožňuje některým zemím včetně ČR výjimku z tohoto pravidla," konstatuje technický ředitel Sokolovské uhelné.
Firmy by tedy měly mít možnost část povolenek dostávat i nadále zdarma výměnou za investice vedoucí ke snižování objemu emisí skleníkových plynů. Zbytek si pak budou muset již kupovat. Pro první rok má tento poměr činit 70 procent proti investicím ku 30 procentům nákupu. Poměr uznatelných investic se pak bude postupně snižovat, a od roku 2020 si již energetici budou muset všechny povolenky kupovat.
„Česká republika je ale jediná, která uvažuje o tom, že by tuto výjimku neuplatnila," dodává Pöpperl. V praxi by tak Sokolovská uhelná musela zaplatit již v roce 2013 za nákup emisních povolenek zhruba 1,6 miliardy korun, tedy více než činí její současný zisk. A to bude znamenat velmi vážné ohrožení samotné existence společnosti. (red)

Co je takzvaná emisní povolenka?
Emisní povolenka je povolení vypustit množství 1 tuny skleníkových plynů (především CO2). Emisní povolenky byly zavedeny v roce 2005 v rámci opatření EU vedoucích ke snížení produkce skleníkových plynů. Každý členský stát tak dostává v určitých obdobích určené množství povolenek, které umožňují pevně daný objem emisí a ty rozděluje zdarma mezi firmy. Pokud firma překročí limit, musí si další „emisenky" nakoupit za tržní ceny na burze. Pokud investuje do ekologie a vyprodukuje tak méně emisí, může je naopak prodat.