Rekultivace a revitalizace

Radikální změnu, která je srovnatelná snad jen s tou z počátku 19. století, zažívá v posledních letech celé Sokolovsko. Region totiž prochází rozsáhlým programem rekultivací a revitalizací dolových území. Na rozdíl od proměn před dvěmi sty lety jde ale tentokrát o proces zcela opačný. Z průmyslové tváře krajiny se tvoří znovu místo pro život. 

„Nejde přitom o nijak malé území. Celková plocha, kterou je potřeba v regionu rekultivovat je o rozloze více než devět tisíc hektarů,“ říká Jan Hrazdíra, vedoucí technolog úseku Technického ředitele Sokolovské uhelné, který má rekultivační práce na starosti. „Z toho je už přes tři tisíce hektarů dokončeno, a dalších zhruba 2,6 tisíce hektarů je v současné době rozpracováno.“

Jen málo lidí si přitom uvědomuje, o jaké oblasti ve skutečnosti jde. I když to dnes není na první pohled nijak poznat, zrekultivované důlní plochy jsou i tak rozsáhlá území, jako je například arboretum za sokolovským gymnáziem, park Bohemia v Sokolově, nedaleké koupaliště Michal, nebo sousední golfové hřiště. 

„Navíc na stovkách dalších hektarů práce v současné době aktivně probíhají,“ upozorňuje Hrazdíra. Jen letos se z prostředků Sokolovské uhelné upravuje území o rozloze téměř šesti set hektarů a další stovky jsou ve fázi rekultivací bez aktivních zásahů. Přibližně 1,2 tisíce hektarů plochy pak bylo rekultivováno za prostředky státu v rámci zahlazování následků těžby hnědého uhlí v období před privatizací těžebních společností. 

Zatímco v minulosti převládaly v regionu spíše rekultivace lesnické s doplněním rekultivací zemědělských, dnes se tento trend pomalu začíná měnit. V posledním desetiletí totiž přibyly i takzvané revitalizační projekty, které zhodnocují území nad rámec běžného navracení do přírodního stavu. Jedním z takových příkladů je třeba výstavba koupaliště Michal na území bývalého stejnojmenného lomu. Navíc v souvislosti s likvidací zbytkových jam přibývá i takzvaných vodních rekultivací. Tedy zaplavování vytěžených území.

„Nejde ale o nic, co by do krajiny přinášelo věci, které tady nebyly už dřív,“ upozorňuje Jiří Pöpperl, technický ředitel Sokolovské uhelné. Před masivním rozmachem těžby uhlí v 19. a 20. století se totiž v regionu nacházely stovky větších či menších vodních ploch, od rybníčků přes potoky až po mokřady, které s postupem těžby zanikly. „Takže z hlediska plochy vody je to víceméně návrat k původnímu stavu.“

Zřejmě nejsledovanější v tomto směru je právě probíhající rekultivace bývalých lomů Medard - Libík u Habartova. Jejich výsledkem bude vznik jezera Medard, které se zřejmě stane jednou z nejvyhledávanějších rekreačních oblastí regionu. Zde by se letos měla rozběhnout výstavba břehové linie, která disponuje úctyhodnou délkou 12,5 kilometru. Na jaře letošního roku odstartovala také stavba napouštěcího objektu, který má být dokončen ještě v roce 2009, a na jaře následujícího roku začne také napouštění nádrže vodou z řeky Ohře. 

Dříve než jezera se ale obyvatelé regionu dočkají nového lesoparku. Ten roste od podzimu 2006 v oblasti bývalé vnitřní výsypky lomu Silvestr u Dolního Rychnova. Jeho celková výměra bude 96,6 hektarů, z toho přibližně dvě třetiny mají tvořit lesnické rekultivace, zbytek pak travní porosty a ostatní plochy. 

„Zatím zde byla kompletně provedena technická rekultivace zahrnující odvodnění, výstavbu komunikací, terénní úpravy a stavby mokřadů,“ vypočítává Hrazdíra. „V současné době pak probíhá výsadba bludiště a arboreta se zaměřením na evropské dřeviny.“

K tomu, aby se rostlinám v areálu dařilo hned od počátku, muselo být na bývalou výsypku navezeno přes sto tisíc metrů krychlových ornice z lokality Jehličná. Ta pokryla haldu 40 centimetrů tlustou vrstvou, která se stane základem pro růst nové vegetace. „Kdo ale čeká, že se bude jednat o podobnou parkovou úpravu jako tomu bylo v případě Bohemie, bude asi trochu překvapen,“ upozorňuje technolog. 

Nový lesopark a zoopark totiž z části využívá přirozených náletů dřevin, které se za poslední roky na haldě samovolně vytvořily. Výsledkem tak bude unikátní mix přirozeně vytvořených biotopů s těmi, které vybudoval člověk. Ty by pak výhledově měla v areálu doplnit obora s řízeným pohybem pro veřejnost i další revitalizační projekty.

Aktuality rekultivace