Letošní výnosy, s výjimkou řepky, odpovídají těm plánovaným. Problémy tak působí spíše situace na trhu se zemědělskými produkty. Jejich ceny se na evropských trzích totiž prudce propadly. 

S razantním propadem tržních cen obilí se musí po letošní sklizni vyrovnat zemědělci působící v České republice. U některých plodin meziročně poklesly výkupní ceny dokonce o více než třetinu. Propad cen se tak dotkne i rostlinné výroby v rámci Sokolovské uhelné.
„Není to ale pouze český problém. Obdobná situace je i na Slovensku, v Rakousku nebo Maďarsku," potvrzuje Jan Pospíšil, agronom oddělení zemědělských rekultivací Sokolovské uhelné s tím, že o něco vyšší ceny jsou v současné době pouze na polském trhu.
Rostlinná výroba Sokolovské uhelné tak je ve stejné situaci, jako většina zemědělců u nás, kterým situace brání přímému prodeji obilí. „Což pro ty, kteří nemají ekonomicky silného vlastníka jakým je Sokolovská uhelná, může znamenat vážné problémy."
Nejde totiž o zanedbatelné částky. Zatímco ještě před rokem byla cena pšenice na trhu kolem 4900 korun za tunu, letos se její průměrná cena v závěru června pohybovala na úrovni 2350 korun, a do počátku září klesla o dalších 250 korun na tunu.
„Vzhledem k tomu, že v některých ohledech jsme podobný vývoj předpokládali, částečně se tomu přizpůsobovalo i naše hospodaření v letošním roce," říká Pospíšil.
Například proti loňskému roku společnost zasela oves pouze na 18 hektarech ploch s využitím zůstatků loňského osiva, zatímco zbylé plochy zůstaly ležet ladem. Celkový výnos této plodiny tak, v rámci Sokolovské uhelné, byl letos pouze 51 tun.
„V letošním roce jsme kromě ovsa, kde bylo použito loňské osivo, zcela vynechali setí jařin, a to ze dvou důvodů. Průměrné výnosy jsou u jarních plodin nižší, než u ozimých, proto jsme při předpokládaném propadu cen raději použili techniku ve službách na technických rekultivacích. Druhým důvodem byl předpoklad vyššího výnosu a snad i částečného zlepšení cen jednotlivých komodit do příští sklizně," vysvětluje agronom.
„Naopak proti původnímu plánu byla sklizeň řepky, kde jsme proti skutečnosti ve výši 44 tun očekávali výnos více než dvojnásobný. Příčinou byla špatná klíčivost v důsledku delší zimy i následného nedostatku vláhy," shrnuje situaci Pospíšil.
Menší pokles výnosů byl letos také u pšenice, které se sklidilo 433 tun, zatímco u ječmene naopak nepatrně narostl na 155 tun. Výrazně vyšších výnosů letos oddělení zemědělských rekultivací Sokolovské uhelné dosáhlo u triticale (kříženec pšenice a žita), kde se proti plánovaným 88 tunám podařilo vyprodukovat plných 133 tun, a u travního semene, kde se výroba více než zdvojnásobila na konečných 18 tun.