Rekultivace a revitalizace

Areál Bílá Voda na okraji Chodova by v budoucnosti mohl, vedle koupání, sloužit také místním atletům a milovníkům in-line bruslení. Uvažuje o tom chodovská radnice, která již několik let celé území, ve spolupráci se Sokolovskou uhelnou, revitalizuje.

„V uplynulém období se zde investovalo z prostředků na revitalizaci kolem deseti milionů korun na novou příjezdovou komunikaci. Ve spolupráci s Božíčany a Sokolovskou uhelnou jsme u nádrže vybudovali písečné pláže a také pontony pro lepší přístup do vody," vypočítává poslední investice na Bílé Vodě vedoucí odboru rozvoje města Chodov Zdeněk Gaudek. To vše pak letos doplnily ještě outdoorové posilovací stroje. Ani tím by ale proměny areálu neměly skončit.

„Letos jsme totiž nechali zpracovat dílčí studii, která řeší další rozvoj areálu, kde chceme vybudovat bruslařskou a běžeckou dráhu," vysvětluje starosta města Josef Hora. Zatímco in-line bruslení zažívá v posledních letech obecný boom, Chodov je navíc i jedním z krajských center atletiky.

„Proto zvažujeme, aby vedle asfaltové bruslařské dráhy byl také pruh pro běžce a pěší z oválu," říká Hora s tím, že takové oddělení obou drah přispěje jak k vyššímu komfortu pro návštěvníky Bílé Vody, tak k vyšší bezpečnosti. „Nechceme totiž, abychom postavili ovál jen pro bruslaře nebo cyklisty, ale aby na Bílou Vodu mohly také třeba ženy s kočárky nebo zmiňovaní běžci."

Ještě v průběhu letošního roku město připraví projektovou dokumentaci na nový jeden a půl kilometru dlouhý okruh. S jeho samotnou výstavbou by se pak mohlo začít, v případě dostatku financí, již v příštím roce.

Kromě areálu Bílé Vody ale město Chodov zároveň řeší i řadu složitých problémů souvisejících s hornictvím. A to nejen kaolínu. Jen na katastru Chodova bylo totiž v minulosti na pět desítek šachet různé velikosti. Město tak trápí řada stavebních uzávěr a kvůli tomu i nedostatek stavebních pozemků potřebných pro další růst města.

„Teoreticky by sice bylo možné v budoucnosti využít pro výstavu alespoň část Smolnické výsypky, ale zakládání staveb na takovém území je velmi náročné a v současné době i neekonomické," říká Hora a dodává, že kromě menší plochy ve směru na Božíčany a takzvané Sterzikovy louky za autobusovým nádražím již v Chodově není kde stavět. „Navíc i ta louka je částečně poddolovaná," konstatuje starosta.

Radnice v Chodově proto uvažuje aspoň o možnosti proměnit v delším časovém horizontu Smolnickou výsypku na zajímavou turistickou atrakci po vzoru německého parku Ferropolis. Ten stojí poblíž Lipska, a kromě expozice zakonzervovaných obřích důlních strojů zahrnuje také obří otevřenou scénu pro pořádání hudebních akcí nebo muzeum a rekreační zónu.

„Něco takového ale nebude možné dřív než v době, kdy skončí sypání na vnější výsypce a proběhnou zde první rekultivační práce," shrnuje situaci Hora s tím, že při řešení městu do značné míry pomáhají i partnerské vztahy se saským městem Oelsnitz in Erzgebirge.

„Tamní těžba skončila již v roce 1972 a v Oelsnitz tak už řadu let řeší v podstatě daný stav. My ale máme šanci nejen ovlivnit například konečné modelování těchto území, ale také známe chyby, kterých se na německé straně dopustili a tak se jich můžeme vyvarovat."

Mezi jeden z těchto problémů patří i obrovské vylidnění hornických měst v Sasku poté, co skončila těžba v tamních revírech v důsledku nedostatku pracovních příležitostí. Proto se Chodov pokouší již dnes řešit vznik nových pracovních míst na svém katastru. „Je to ale běh na dlouhou trať a jeho výsledky budeme znát až za několik desítek let," uzavírá starosta Hora.
(red)