Rekultivace a revitalizace

Nejhorší sklizeň za poslední desetiletí. Tak hodnotí výsledky letošních žní zemědělci v Karlovarském kraji. Výjimkou nejsou ani ti, kteří mají na starost firemní pole Sokolovské uhelné. I zde totiž práce narušila mimořádně mokrá druhá polovina léta.

„Ono se říká, že zemědělci žehrají skoro na každé počasí. Ale pravdou je, že letos se sešlo hned několik extrémů najednou," říká Jiří Pospíšil, agronom sekce Rekultivace divize Družba Sokolovské uhelné. V první části léta totiž bylo sucho a vysoké teploty. Ty urychlily zrání plodin a zároveň zhoršily jejich kvalitu. A tropické teploty v zápětí vystřídaly vytrvalé deště, kdy nebylo možné mokré plodiny sklízet.

„Bylo tak mokro, že technika nemohla vůbec vyjet. Na polích stála voda, všude bahno, co dozrálo, klíčilo na stojato v klasech," popisuje situaci od druhé poloviny července až do září Pospíšil. V průběhu září tak zemědělci museli dokonce sklízet vlhké obilí i v nočních hodinách, jen aby zachránili alespoň část úrody. Přesto ztráty u některých plodin dosáhly až čtvrtiny proti loňskému roku.

Výjimkou byl letos pouze ozimý ječmen, který se sklízel jako první. Ten byl zasetý na 45 hektarech a dosáhl výnosu 4,53 tuny, což je ve srovnání s loňskem zhruba o půl tuny na hektar více. Ještě u řepky, oseté na 62 hektarech, byl výnos 1,82 tuny, tedy ve srovnání s loňskem nepatrně vyšší, ale již v průběhu srpna se situace změnila. Část pšenice, oseté na 153 hektarech, vyklíčila na stojato a díl úrody následně napadly plísně. Výnos dosáhl pouhých 2,54 tuny, což je o 0,7 tuny z hektaru méně než loni.

Složitá byla také sklizeň žita osetého na 32 hektarech plochy, kde výnos nedosáhl ani tří tun z hektaru nebo u ovsa a jarního ječmene. „Stejně špatně dopadla i kukuřice, kterou jsme zkušebně vysadili. Něco zničila prasata, část lehla v důsledku dešťů, a velké škody nám způsobily dokonce i nájezdy zlodějů," popisuje situaci Pospíšil s tím, že pracovníci firmy na jednom z polí dokonce přistihli zloděje s nákladním vozem, kteří přímo na poli pytlovali kukuřici.
Většina zrna navíc musela být dosušována a tak celkové škody na sklizni letos dosáhnou zřejmě velmi vysokých částek. Podle Pospíšila jsou ale možnosti jak se bránit tak velkým výkyvům počasí téměř nulové.

„Zemědělství bylo vždy sázkou do loterie a bude i v budoucnosti. Neexistuje totiž plodina, která by byla odolná proti všem výkyvům počasí," poukazuje agronom. Přesto se skladba plodin na polích Sokolovské uhelné v příštím roce alespoň částečně změní. Přibude na nich totiž krmné kukuřice a některých energetických trav s produkcí až 60 tun z hektaru.