Rekultivace a revitalizace

Už jen pěstební péče a průběžná údržba čeká areál bývalé výsypky Silvestr II. A na okraji Sokolova. Ještě nedávno nevzhledná halda se tak za pouhých pět let proměnila v jeden z nejrozsáhlejších lesoparků v Karlovarském kraji.

"Jsme skutečně v poslední fázi prací Ještě tento a příští rok bude na Silvestru probíhat pěstební péče, a poté už do roku 2017 jen nějaké drobné úpravy," potvrzuje Jan Hrazdira, vedoucí technolog oddělení Báňského rozvoje Sokolovské uhelné. V praxi to znamená, že celý areál o rozloze více než 96 hektarů, který se začal budovat v místech bývalé haldy v roce 2006, má již všechny hlavní rysy hotové.

"Pokud bych mohl ale už dnes hodnotit výsledek, je to asi jedna z nejlepších rekultivací, jakou jsme kdy udělali," říká Hrazdira. "Na první pohled totiž už dnes, tedy po pouhých pěti letech, není poznat že jsme na bývalé výsypce."
Velkou měrou k tomu přispěl fakt, že se po dosypání výsypky v 80. letech minulého století v oblasti vytvořila náletová zeleň. Převážně šlo o břízu, osiku nebo smrk, které pak vytvořily základ následné rekultivace.

"Tím, že se stávající stromy jen prořezaly a doplnily, a terén mezi nimi se už nijak dál nerovnal, vznikly zde přirozené prohlubně a terénní vlny. Takže vše vypadá jako přirozená krajina a zároveň zde třeba zvěř nachází vhodná útočiště," přibližuje Hrazdira skutečnost, že už krátce po ukončení technické části prací v roce 2008 se tak do oblasti začala stahovat srnčí, divoká prasata i řada menších živočichů.

Proměna bývalé výsypky přitom nebyla nijak jednoduchá. V průběhu lesnických rekultivací bylo na celém území vysázeno přes 60 tisíc menších stromů, převážně borovic, modřínů, dubů, nebo jilmů a javorů. Rovněž bylo vysázeno 21 tisíc vzrostlejších stromů. Ty všechny bylo zároveň nutné ochránit proti okusu zvěří, která si právě kůrou mladých stromů často zpestřuje jídelníček.

"Nakonec ale máme méně problémů se zvěří než s lidmi," říká vedoucí technolog oddělení Báňského rozvoje. Z areálu se už v průběhu prací například ztrácely kůly podpírající vysazené stromy, vzniklo zde několik pokusů o založení černých skládek a tu a tam došlo také na ničení dalších součástí parku. "Naštěstí s tím, jak do lesoparku chodí čím dál tím více lidí ze sousedního Rychnova i Sokolova, podobných případů spíše ubývá."

K podobě lesoparku, který se mění na ideální rekreační oblast, přispělo navíc i začlenění volných prostor do projektu. Les tak na bývalé výsypce střídají louky vzniklé v rámci zemědělských rekultivací. Ani ty se ale nerodily lehce. Bylo na ně nutno přivézt zhruba 126 tisíc metrů krychlových zeminy schopné zúrodnění, které nakonec vytvořily celkovou vrstvu o tloušťce kolem 35 centimetrů.

Ačkoliv do finálního ukončení prací zbývá ještě šest let, od roku 2013 už budou zásahy člověka v areálu v podstatě jen minimální. Směřovat mají především ke zdárné stabilizaci ekosystému nově vytvořené krajiny.
"Samotný lesopark je pak koncipován tak, aby umožnil i další rozvoj v budoucnosti, pokud na něj bude dostatek finančních prostředků," shrnuje situaci Hrazdira s poukazem na zvažovanou stavbu obory pro zvěř, výletní restaurace nebo dalšího zázemí.

Projekt lesoparku, financovaný z 15 miliard uvolněných státem na zahlazování ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných společností, není ale zdaleka jediným, který v regionu probíhá. Vedle těch, financovaných státem, jako je například Opevnění břehové linie zbytkové jámy lomu Medar-Libík, které skončí v letošním roce, nebo pokračující rekultivace Podkrušnohorské výsypky, další řadu prací realizuje také Sokolovská uhelná z vlastních prostředků.

"Jednou z takových akcí je rekultivace části Smolnické výsypky nad areálem Bílé vody u Chodova," konstatuje vedoucí technolog oddělení Báňského rozvoje. V oblasti totiž bylo dokončeno sypání a letos začnou práce na položení svahů nebo výstavbě hospodárnic, po kterých by v oblasti odstartovaly lesnické rekultivace.

"Z rezervy společnosti pak probíhá také šestá etapa Medard - Libík, tedy rekultivace území v oblasti úpravny důlních vod ve Svatavě, " vypočítává Hrazdira. Zde bude až do roku 2012 probíhat technická rekultivace, kterou zbrzdila nutná výstavba břehové linie a poté se část území osází opět stromy. Zbytek zůstane připraven pro rozvojové záměry jako je například výstavba tréninkového centra záchranářů.

V letošním roce pak naopak skočí práce v lomu Boží požehnání v Kynšperku nad Ohří, kde se sanuje drážní pilíř, aby bylo možné zvýšit hladinu vody v lomu a ukončit tak nákladné čerpání vod z této lokality. Pokračovat pak budou také rekultivace v nedalekém bývalém kamenolomu v Dasnicích.