Rekultivace a revitalizace

Zkušební rok letos čeká zemědělskou výrobu Sokolovské uhelné ve Starém Sedle. Ta v uplynulých měsících prošla rozsáhlými změnami rostlinné i živočišné výroby v souvislosti s výstavbou nové bioplynové stanice ve Vintířově (BPS). Ta je totiž provozně závislá právě na dodávkách podnikových zemědělců.

"Ty změny jsou poměrně viditelné," říká Milan Štrudl, člen představenstva společnosti Golf Sokolov která hospodaří na pozemcích Sokolovské uhelné. Například po letech tak zemědělci končí s výsevem řepky nebo krmného obilí.

"Nahradí je jarní a ozimé žito a otestujeme, jestli nám ve zdejších podmínkách půjde čirok," potvrzuje ředitel společnosti Golf Sokolov s tím, že tyto plodiny jsou z hlediska výroby biomasy po kukuřici nejvhodnější. Zajímavý se jeví především čirok. "Na rozdíl od kukuřice totiž nechutná divokým prasatům, které nám každý rok působí obrovské škody."

Nedávné najetí nové bioplynové stanice neovlivnilo ale jen rostlinou výrobu. Jejím potřebám musel být přizpůsoben také chov krav masného plemene charolais. Jejich hnůj je jednou z potřebných surovin pro výrobu bioplynu.

"Pro nás to znamenalo v předchozích dvou letech upravit velikost základního stáda na 170 kusů," vysvětluje Štrudl s tím, že právě takový počet krav by měl být schopen vyprodukovat 1500 tun hnoje za rok (tedy přesně tolik, kolik potřebuje vintířovská bioplynová stanice) a zároveň umožnil rozšířit plochy sklízené pro BPS. "Zatím je to ale jen předpoklad který vychází z teoretické spotřeby roční spotřeby bioplynky. Jaká bude skutečnost, to ukáže až ostrý provoz."

Upravit velikost stáda o několik kusů směrem nahoru nebo dolů by přitom neměl být v budoucnosti žádný zásadní problém. Jen letos v zimě očekávají ve Starém Sedle přírůstek v rozsahu zhruba 140 telat. Z toho je už zhruba devět desítek na světě.

"Počítáme, že tak třicet jaloviček bychom si nechali na obnovu stáda, zbylá část bude určena k prodeji," říká člen představenstva firmy Golf Sokolov. Podle něho je navíc soužití krav s novou technologií výhodné i pro samotná zvířata. Bioplynová stanice totiž potřebuje průběžný přísun materiálu, takže oproti minulosti je hnůj ze zimoviště krav odvážen v podstatě denně a tím je zajišťován zvířatům i lepší komfort. K němu přispívá i nově instalované osvětlení pod jedním z přístřešků kde se krávy telí.

Co krávám naopak komplikuje život, to je prudké oteplení k němuž došlo na přelomu ledna a února. Právě teplé a vlhké klima je totiž příhodné pro šíření různých virových onemocnění, které následně ohrožují čerstvě narozená telata. I proto zemědělci doufají v co nejrychlejší návrat teplot zpět pod nulu.

Většina právě narozených telat ze Starého Sedla v budoucnosti skončí pravděpodobně za hranicemi. Na tuzemském trhu po nich totiž není poptávka.

"Je to smutné, ale u nás trh stále stojí na slevách a různých akcích. Kvůli stále menší kupní síle lidí rozhoduje pořád cena. A o skutečně kvalitní maso tak příliš zájem není," dodává Štrudl. Od počátku rozvoje chovu masných plemen u nás tak většina produkce českých chovatelů míří za hranice. Ta ze Starého Sedla se prodávala především v Itálii, v posledních letech pak nachází dobré uplatnění také u sousedů v Německu kde oceňují kvalitu krav z úpatí Slavkovského lesa.