Rekultivace a revitalizace

Sklizeň travních porostů u Sokolova. Foto SU

Stovky hektarů rekultivovaných ploch sekají v těchto dnech pracovníci společnosti Golf Sokolov, která hospodaří na pozemcích Sokolovské uhelné. Jejich každoroční sklizeň zelené hmoty a zemědělských plodin na bývalých výsypkách a dalších plochách je vůbec největší pěstební péčí o krajinu zasaženou těžbou nerostného bohatství v Karlovarském kraji.

"Celkově se tak dnes staráme o více než tisíc hektarů půdy," vypočítává agronom Jan Pospíšil s tím, že z nich činí zhruba 414 hektarů orná půda, zatímco zbytek je travní porost. Narozdíl od jiných firem působících v zemědělství má ale Golf Sokolov ztíženou roli kvůli tomu, že jde z velké části o rekultivované plochy.

"Samozřejmě výnos z takových ploch je nižší, než u bonitní zemědělské půdy," vysvětluje agronom. Mnohem větší přínos je v takovém případě ale ze samotné hospodářské činnosti v prostoru bývalého dolového území. "Pomáhá totiž rychlejší tvorbě ornice a celkově pomáhá při obnově krajiny."

Firemní zemědělci se tak starají například o plochy na bývalé Smolnické nebo Podkrušnohorské výsypce, ale sklízí také v okolí Lítova nebo Starého Sedla. Jejich činnost navíc nemá pozitivní vliv jen na tvorbu půdy, ale je i jednou z nejúčinnějších prevencí proti šíření invazních rostlin, jako je bolševník, netýkavka, křídlatka a další.

"Když se nějaké ploše pravidelně hospodaří, tak se tam tyto rostliny téměř nevyskytují. Máme spíš problémy s některými okolními pozemky, které nejsou obhospodařované a odkud se k nám tyto rostliny šíří zpět přes vodní toky a podobně," konstatuje Pospíšil.

I když převážnou část rekultivovaných ploch dnes tvoří především travní porosty, které jsou již z většiny sklizeny, a v září dojde na jejich druhou seč, nachází se na části půdy i klasické zemědělské plodiny. Jednou z nich je řepka, kterou letos Golf Sokolov osel na celkem 12 hektarech. Výnos byl ale, v důsledku dlouhého zimního počasí i následných dešťů, spíše podprůměrný a nepřesáhl 2,2 tuny z hektaru. O trochu lepší by pak situace mohla být u kukuřice, kde se ale v celorepublikově také očekává horší sklizeň než v předchozích letech.

"Pokud vyjde počasí, mohli bychom se pohybovat tak kolem 25 až 26 tun z hektaru," shrnuje situaci Pospíšil s tím, že mírně podprůměrné se čekají také výnosy ze sklizně jednoletého jílku a dalších travních směsí.