Rekultivace a revitalizace

Na obnovu krajiny v rámci rekultivačních prací v roce 2014 vynaložila Sokolovská uhelná 44 milionů korun. Společnost tak dál rozsáhle investuje do obnovy krajiny v regionu.

"Nově odstartovala práce na části vnitřní výsypky lomu Jiří," říká Jan Hrazdira, vedoucí technolog sekce Báňského rozvoje společnosti Sokolovská uhelná. Jde o druhou etapu výsypky mezi Novým Sedlem a obcí Vintířov s celkovou plochou přes 43 hektarů. "Na nich byla zahájena technická rekultivace v podobě terénních úprav a návozu zemin schopných zúrodnění. V budoucnosti by na této ploše měl být trvalý travní porost, který bude sloužit jako biomasa pro bioplynovou elektrárnu."

Plošně největší část prací v roce 2014 probíhala v rámci lesnických rekultivací na již rozpracovaných plochách, jako je VI. etapa Medard - Libík, druhá část III. etapy Smolnické výsypky, nebo území bývalého kamenolomu v Dasnicích. Na lesnických rekultivacích o souhrnné ploše přes 100 hektarů porostů se ale dlouhodobě svádí především boj se zvěří.

"Početně její stavy v posledních letech stabilně rostou a škody způsobené okusem, hlavně u listnatých porostů, tak jdou do tisíců," potvrzuje Milan Štrudl, člen představenstva společnosti Golf Sokolov, která pro svou mateřskou firmu zajišťuje právě lesnické a zemědělské rekultivace. "Z tohoto důvodu se, vedle nutného vylepšování porostů výsadbou, soustředíme především na nátěry proti okusu."

Situaci pracovníků rekultivací totiž komplikuje fakt, že za dlouhé roky praxe se pro výsadbu na výsypkách nejlépe osvědčila olše, javor nebo dub letní, z jehličnanů pak mrk ztepilý, borovice lesní a modřín evropského. Bohužel jde převážně o dřeviny, které chutnají divoké zvěři. Na listnatých dřevinách tak způsobuje hlavně vysoká značené škody okusem, s výjimkou olše, která je hořká a tudíž zvěři nechutná.. Na jehličnatých dřevinách, hlavně modřínu způsobuje zvěř škody hlavně vytloukáním a divoká prasata dělají největší škody naopak na zemědelských rekultivacích.

Nejde přitom o zanedbatelná čísla. Počty stromů, které Sokolovská uhelná nechá nově vysadit jdou do desítek tisíc ročně a okus jen malé části z nich znamená ztráty ve značných částkách. Jen v roce 2014 tak bylo v rámci rekultivačních akcí vysázeno téměř 48 tisíc sazenic stromů, a i s těmi z dřívějších let jich muselo být opatřeno speciálním nátěrem proti okusu více než 1,1 milionu stromků.

"Z podobného důvodu jsme na námi obhospodařovaných zemědělských plochách změnili skladbu pěstovaných plodin. Kvůli škodám, způsobených černou zvěří, jsme museli ukončit pěstování kukuřice," vysvětluje Štrudl.

Vedle samotné rekultivace jednotlivých ploch pak v loňském roce pracovníci společnosti Golf Sokolov také zahájili přípravy na nový lesní plán, který zahrnuje na 400 hektarů lesních ploch vzniklých na bývalých výsypkách. Naopak v roce 2014 neprobíhaly na Sokolovsku žádné zemědělské rekultivace. Ty se plánují na rok 2015, přibližně na 100 ha ploch.

Poměrně zásadní, a z plošného hlediska nejrozsáhlejší, ale v loňském roce byly technické rekultivace. "Ty probíhaly na celkové ploše přes 210 hektarů a soustředily se na oblasti třinácté etapy na Podkrušnohorské výsypky, a na dokončovací práce šesté etapy Medard - Libík," shrnuje Hrazdira s tím, že celkově v roce 2014 prováděla Sokolovská uhelná rekultivační práce hrazené z rezervy na sanace a rekultivace na souhrnné ploše 312,34 hektarů.

Základy současných rekultivací byly na Sokolovsku položeny v roce 1912, výsadbou tisícovky mladých javorů u dolů Adolf a Žofie v Bukovanech. Dnes v oblasti obnovy krajiny patří Sokolovská uhelná k lídrům v České republice. Díky její iniciativě vznikla na Sokolovsku v uplynulých desetiletích celá řada cenných biotopů. Příkladem mohou být rozsáhlé biologické rekultivace na již zmiňované Podkrušnohorské výsypce, vznik jezera Medard, nebo špičkové revitalizační projekty jako je Koupaliště Michal, Golf Sokolov a lesopark v Dolním Rychnově.