Rekultivace a revitalizace

Další z akcí týkajících se transferu živočichů z oblasti předpolí lomu Jiří skončila. Do května přenesli biologové z lokality Rovný (od 1.1.2015 vyňata z rybářského revíru) mezi Sokolovem a Lomnicí desítky škeblí, které tak následovaly ryby a další živočichy. Jde o součást opatření společnosti Sokolovská uhelná před postupem těžby. Ten ročně činí zhruba 75 až 90 metrů.

"Tato důlní propadlina byla zaplavená vodou a i když je do oblasti omezený vstup, v posledních letech byl Rovný využíván jako rybářský revír," říká Miroslav Bohuslav, vedoucí technolog sekce Báňský rozvoj Sokolovské uhelné. Stejně jako ostatní území ve směru postupu těžby se pak dostala v posledních letech do popředí zájmu biologů, kteří mapovali zdejší život. Společnost Sokolovská uhelná totiž už řadu let zajišťuje přesun živočichů z oblasti předpolí lomu do nových lokalit.

"Transfery je však nutné řešit s předstihem," vysvětluje Bohuslav. Například u obojživelníků je důležité zajistit už to, aby se nerozmnožovali v místech, kde se má v budoucnosti těžit."Dospělí jedinci se totiž instinktivně vrací rozmnožovat do míst, kde se narodili. A naší snahou je, aby se tak stalo v náhradních biotopech a živočichové následně nemigrovala do prostoru lomu."

Obvykle se to řeší od dubna do září transferem dospělců obojživelníků či jejich snůžek vajíček nebo již vylíhlých larev do jiných vodních ploch nebo mokřadů rekultivací, které mají obdobné složení vody i teplotu. Často jde o plochy které byly uměle vytvořené v jiných důlních lokalitách, jako tomu bylo v případě Podkrušnohorské výsypky, nebo do přirozených teritorií. Obojživelníci se tak líhnou mimo dolové území a v nových teritoriích i zůstávají. Pro příklad loni takto směřovalo jen do nádrže u obce Boučí na zmíněné výsypce více než půldruhé stovky různých druhů čolků.

"U měkkýšů, ke kterým patří i škeble rybničná, je to trochu složitější," říká Bohuslav s tím, že v březnu proběhlo postupné odvodnění propadliny a k odlovu ryb. Převážně šlo o kapra s línem, a sokolovská pobočka Českého rybářského svazu zajistila jejich přesun do revíru poblíž Lomnice. "Následně se muselo dno vypuštěné plochy ručně probrat, škeble kus po kusu vysbírat a přenést, v tomto případě do vodní nádrže ve Vřesové a do Svataváku."

Na těchto transferech Sokolovská uhelná dlouhodobě spolupracuje s biology z obecně prospěšné společnosti ENKI. Ti také evidují počty stěhovaných živočichů i jak se jim daří v nových lokalitách. Z čísel ale jednoznačně vyplývá, že počet přenášených živočichů v posledních letech klesá. Je to dáno například tím, že postupem těžby ubývá pinek - nádrží v předpolí lomu Jiří, plocha těžby je po odlesnění co nejlépe odvodňována a některé populace byly již přestěhovány v minulosti. To se týká například stavů ropuchy nebo blatnice, které byly téměř kompletně přesídleny z předpolí před deseti lety. A jak dokládají poznatky biologů, v nových domovech se jim daří.

"Na výsypkách se vyskytuje velké množství vzácných a ohrožených organismů. To platí pro plochy se standardní rekultivací i pro plochy ponechané k samovolnému vývoji. Výskyt je ovšem dynamický podle dosaženého sukcesního stádia jednotlivých ploch na výsypkách. Druhy hojné v počátečním stádiu sukcese postupně mizí a další druhy přicházejí," říká biolog Ivo Přikryl. Ten zároveň upozorňuje na fakt, že oproti minulým desetiletím se pohled odborníků na nově vytvářené biotopy začal výrazně měnit.

"Ukázalo se totiž, že výsypky a lomy jsou cenné především díky absenci nebo alespoň malé míře zemědělské činnosti a pestřejší morfologii. Určitou roli hraje i malá přítomnost lidí. To vše pak v souhrnu umožňuje výskyt velkého množství organismů, které z kulturní krajiny vymizely," říká biolog s tím, že důlní prostředí, ač to někomu může připadat jako paradox, důlní území rozhodně výrazně zvyšuje biodiverzitu Sokolovska.

Navíc nově vytvořená území si pod dohledem biologů víceméně žijí vlastním životem. Vedle zabydlování přenesených druhů, jako jsou zmíněné ropuchy nebo rosničky, zde probíhá přirozená migrace nejen obojživelníků, ale i hmyzu a dalších živočichů. "A naopak přenesení obojživelníci se často samovolně šíří i do oblastí mimo výsypky," dodává Přikryl.

Další záchranná akce v předpolí lomu Jiří, odvodnění pinek dotčených postupem lomu, proběhne od září do konce října 2015. V roce 2018 by pak mělo, podle postupu těžby, dojít i na odvodnění další z velkých důlních propadlin s názvem Hladový, která bude vyňata z rybářského revíru k 1. 1. 2018. Náklady na vytváření náhradních biotopů a přenos zvířat v plném rozsahu hradí Sokolovská uhelná z prostředků na sanace a rekultivace.