Rozhovory

Zatímco na Mostecku nebo severu Moravy tato situace vedla k vysoké nezaměstnanosti a sociálním problémům, v Karlovarskému kraji je relativní klid. A to i přesto, že počet pracovníků největší firmy v regionu, Sokolovské uhelné, se snížil více než o polovinu. Na to, co je příčinou tohoto rozdílu, i jaká bude další politika firmy, jsme se zeptali personálního ředitele Sokolovské uhelné Miroslava Mertla.
SU: Je snad tento kraj tolik jiný, než ty výše zmíněné oblasti?
Mertl: „Jiný není. Jen naše firma zvolila odlišný přístup k reorganizaci společnosti. Tedy žádné masové propouštění, ale snižování stavu pomocí přirozených odchodů, cílené řízení přijímání nových pracovních sil a maximální využití vlastních zdrojů. I když to asi bylo složitější než všechny ty lidi propustit, dlouhodobě se ukazuje, že jsme šli správnou cestou."
SU: Takže když se uzavíraly jednotlivé provozy, čekalo se na přirozený odchod zaměstnanců?
Mertl: „To by samozřejmě technicky nešlo. Na druhou stranu by ale bylo nesmyslné propouštět zkušené zaměstnance, a tak se hledala jiná cesta. Tedy možnost nabídnout jim převedení na jiné pracoviště v rámci Sokolovské uhelné, nejlépe na obdobnou technologii."
SU: Stejným způsobem se řešilo i nedávné ukončení třídění uhlí v Citicích?
Mertl: „Přesně tak. Tady trochu situaci komplikovala vzdělanostní skladba lidí, kteří na třídírně pracovali. Byly zde takové profese jako je přadlena, švadlena, prodavačka apod., a v takovém případě se hledá nové zařazení trochu složitěji. Zase na druhou stranu měly zkušenosti, které umožnily jejich zařazení do provozů, kde se třídí uhlí, kámen, kde se provozuje pasová přeprava a podobně, takže nakonec jsme pro ně uplatnění jinde našli. Třináct jich zůstalo zařazeno pod divizí Jiří, čtyři přešli na Družbu a tři na divizi Zpracování."
SU: Takže opravdu žádné výpovědi?
Mertl: „Z důvodu rušení pracovního místa jsme v posledních letech dali výpověď jen tehdy, když dotyčný z nějakého důvodu odmítl nabízené místo. A takových případů bylo skutečně jen velmi málo."
SU: Mluvíme stále o propouštění, nicméně přibírá firma také nové zaměstnance?
Mertl: „I nadále platí ,stopstav‘ na přijímání nových zaměstnanců, s výjimkou nezbytně potřebných profesí nebo spolupráce s Integrovanou střední školou technickou a ekonomickou v Sokolově. Loni k nám takto z řad jejích absolventů nastoupilo deset nových zaměstnanců, letos máme vytipováno dalších dvacet. Tak uvidíme."
SU: Nevede to ale k prudkému růstu průměrného věku zaměstnanců firmy?
Mertl: „Ono to vypadá, jako bychom nepřijali nikoho, a že u nás zůstávají jen původní kmenoví zaměstnanci. Ale ona to není až tak pravda. Jen loni jsme přijali 306 nových pracovníků, a věková struktura se tak postupně naopak zlepšuje. Stejně tak se zlepšuje vzdělanostní struktura našich zaměstnanců, mezi kterými za poslední roky výrazně ubylo lidí se základním vzděláním."
SU: Je za takové situace vůbec zájem o práci v Sokolovské uhelné?
Mertl: „Dlouhodobě je mnohem větší, než jaký jsme schopni uspokojit. V současné době evidujeme zhruba dvě tisícovky žádostí o práci v naší firmě. Ty využíváme v případě potřeby jako rezervní zásobník, ale i nadále platí naše základní strategie. Volná místa nejprve obsazujeme v rámci firmy. Teprve potom se obracíme ven. A tak to i zůstane."