Sokolovská uhelná letos hospodařila s jedním z nejlepších výsledků v historii. Jak ale upozorňuje Jaroslav Rokos, ekonomický ředitel a jeden ze spoluvlastníků společnosti, v budoucnosti přijdou i složitější období.
Redakce: Opakovaně jste v posledních dnech uvedl, že tržby v současné výši se v příštím roce už asi opakovat nebudou. Co je příčinou očekávaného poklesu?
Rokos: „Když jsme bilancovali uplynulé roky, vždy jsme očekávali rekordní výsledky. Ty za letošní rok také nejsou špatné. Očekáváme roční zisk před zdaněním opět přes dvě miliardy korun. Nicméně už je zde znatelný trend jistého poklesu, který bude pokračovat i v budoucnosti.
Příčin je víc. Samozřejmě nežijeme ve vzduchoprázdnu, takže se zde odrazila i probíhající hospodářská krize. A to především v oblasti prodeje elektrické energie. A tento vliv bude ještě více patrný v roce 2010. Pro letošní rok totiž byly ceny do určité míry fixovány smlouvami ze září 2008. V nadcházejícím roce ale očekáváme jejich pokles a tím meziroční propad na tržbách o 1,25 miliardy korun.
Dalším vlivem je do značné míry řízený proces, a tím je zvolnění tempa těžby a prodeje hnědého uhlí. My jsme na začátku milénia udělali výhled báňské činnosti v sokolovském revíru až do jeho vyuhlení a při nějakých přijatelných těžbách nám vyšel pro lom Jiří termín vyuhlení v roce 2027 a rok 2036 pro lom Družba.
S ohledem na situaci na trhu, kdy je o tuto komoditu enormní zájem, jsme v uplynulých letech dosahovali přes 10 milionů tun roční těžby a s tím i rekordních tržeb. To vše ale za cenu, že jsme zkracovali životnost nejen těžební části pod uvedený horizont, ale zároveň tím i zpracovatelské části ve Vřesové. I její životnost je totiž determinována těžbou. A naším zájmem je udržet původní termíny.
Zpracovatelská část spotřebovává kolem čtyř milionů tun uhlí ročně, jenže lom Družba v těch nejlepších letech vytěží kolem dvou milionů tun. Sám by tedy nedokázal zásobovat zpracovatelskou část, pokud by došlo k vyuhlení lomu Jiří. A my tedy musíme této skutečnosti přizpůsobit i tempo těžby. Ta se tak výhledově bude pohybovat kolem osmi milionů tun ročně."
Redakce: Bude se tím pádem nějak měnit i struktura výroby?
Rokos: „Ukončili jsme výrobu tříděného uhlí, ale tady šlo spíše o otázku ekonomickou, týkající se nákladů výroby, než aby to souviselo s poklesem těžby. U briket je to také otázka ekonomiky, ale v tomto případě i toho, že dochází kvalitní briketovatelné uhlí. Nicméně v této věci jsme rozhodli o prodloužení životnosti do konce roku 2010. V té době najede do provozu investice intenzifikace výroby multiprachu, která bude využívat i část technologie briketárny.
To jsou dvě věci, které jsou na první pohled pro většinu lidí nejviditelnější, ale ve skutečnosti jde o marginální záležitosti v rozsahu několika set tisíc tun uhlí ročně. To, kde se skutečně tento pokles objeví, je v odbytu prachového uhlí. Budeme preferovat odběry pro výrobu tepla v okolních městech a obcích, a naopak dojde k redukci u odběrů určených pro výrobu elektrické energie."
Redakce: Vraťme se ještě zpět k letošnímu roku, jehož ekonomické výsledky se v těchto dnech uzavírají. Jaký vlastně byl?
Rokos: „V úvodu roku nás potkala celkem nemilá situace s havárií na hořákovém generátoru. Tedy na investici, která měla celý rok přinášet efekty v podobě úspor zemního plynu i uhlí. Takže první dva měsíce byly ve znamení oprav této technologie a jejího opětovného najetí do provozu. To se naštěstí podařilo a vše běží už bez vážnějších problémů. Navíc se to vše seběhlo v době, kdy byly problémy s dodávkami zemního plynu do České republiky. Hrozila regulace a my byli vystaveni riziku potenciálního zastavení dodávek plynu.
Na těžební části se celý rok řešily záležitosti, které souvisely se skluzem zeminy na vnitřní výsypce lomu Jiří a na Družbě s ochranou lázeňských pramenů. To do jisté míry omezovalo činnost na těchto divizích, a znamenalo vynaložení nemalých prostředků na eliminaci těchto situací.
Ten rok nebyl jednoduchý, jak by se na první pohled z výsledků společnosti zdálo. Byly to nestandardní situace, které se odrážely na každé poradě vedení. A do značné míry mají tyto věci vliv na chod společnosti i nadále."
Redakce: Odrazily se tyto skutečnosti nějak i v dalších oblastech, jako jsou investice, personální oblast nebo sponzoring?
Rokos: „Dá se říci že ne. Rok 2009 nebyl o významných investicích, spíše byly naplánované série menších akcí. Na druhou stranu, ačkoliv zde nedominuje žádná velká investiční akce, objem vynaložených prostředků přesto dosáhl výše kolem 900 milionů korun. Převážně šlo ale o investice související s udržením provozuschopnosti nasazených technologií. Výraznější investici očekáváme, v souvislosti s intenzifikací multiprachu, teprve v nadcházejícím roce.
V personální oblasti se to odrazilo v tom smyslu, že byl vyhlášen stopstav na přijímání nových zaměstnanců, kdy nástupy byly realizovány pouze u chybějících zásadních profesí, nebo v rámci plnění našich závazků vůči Integrované střední škole technické a ekonomické v Sokolově. Meziročně tak dojde, v rámci přirozených odchodů, k poklesu počtu zaměstnanců přibližně o sto lidí. Celkový počet se tak sníží pod hranici 4600. Další stovku lidí zaměstnávají naše dceřiné firmy, které se mnohdy rozvíjejí a přibírají další zaměstnance. Kromě toho vytváříme i další pracovní příležitosti v rámci provozů externích firem, které pro nás zajišťují například ostrahu majetku, úklidové práce a jiné služby. Naše firma tak v personální oblasti i nadále drží své závazky vůči regionu."
Redakce: A to i v oblasti podpory regionu?
Rokos: „Naše společnost v rámci sponzoringu nebo reklamních aktivit vynakládá ročně přibližně 80 milionů korun. Tento rok byl velmi úspěšný jak co se týká hokeje, kdy tým HC Energie zvítězil v extralize, tak fotbalu, kdy FK Baník Sokolov přezimuje na čtvrté příčce druholigové tabulky. Kromě toho ale podporujeme i spoustu dalších aktivit v regionu, které nejsou na první pohled tolik vidět, ale o to jsou důležitější. Tady jde především o sportovní činnost mládeže, a to jak v uvedených sportech, tak i ve volejbalu, basketbalu a dalších. Je to především proto, že nám to připadá smysluplnější, než aby děti běhaly po ulici. A to jak z hlediska prevence kriminality, tak drog a jiných sociálních jevů. Držíme tedy i nadále naši dlouhodobou strategii. Nechceme využívat místní zdroje a peníze posílat na druhý konec republiky, jako to dělají jiní. Snažíme se pomáhat prioritně zde."
Redakce: Zmínil jste však, že v příštím roce se příjmy společnosti zřejmě meziročně dál budou snižovat. Jaké je očekávání, a ovlivní to nějak uvedené aktivity?
Rokos: „S určitým poklesem zisku se skutečně počítá, přibližně v rozsahu propadu až o miliardu korun. Určitě se to ale neprojeví v personální nebo mzdové oblasti ani vůči našim závazkům vůči regionu. Samozřejmě paralelně s podnikatelským plánem projednáváme s odbory i kolektivní smlouvu a veškeré naše závazky budou nadále dodržovány. A pokud to situace dovolí, rádi bychom lidem poskytnuli i další odměny nad rámec této smlouvy, ale to skutečně závisí na reálném vývoji ekonomiky firmy. Letos šlo meziroční snížení tvorby zisku výhradně na úkor akcionářů, nikoliv zaměstnanců firmy. A budeme se i nadále snažit, aby dopad na zaměstnance firmy byl skutečně minimální.
Tak jak zatím probíhají jednání s našimi odběrateli a jaké jsou signály ze strany nejvýznamnějších producentů elektrické energie, lze očekávat dost výrazný pokles především v oblasti tržeb za prodej elektrické energie. V číslech to znamená pokles o 1,25 miliardy korun. Což samozřejmě bude muset znamenat v tomto období ještě silnější tlaky v nákladové oblasti než jaké byly dosud.
Ale chtěl bych uklidnit, že tyto tlaky budou směřovat do oblasti výkonové spotřeby a každodenních nákladů, ne do mzdové oblasti. Dál ale bude přetrvávat restrikce v přijímání nových zaměstnanců. Počet zaměstnanců by se pak v následujícím roce měl snížit přibližně o dalších sto. Ale opět se to obejde bez propouštění, protože roční fluktuace v rámci společnosti činí zhruba 200 lidí.
Samotná těžba se pak postupně sníží na hranici nějakých 8,6 milionu tun v roce 2010, a postupně bude směřovat ke spodní hranici, o které jsem již mluvil. Což v důsledku umožní i odstavení části těžební technologie."
Redakce: Omezí se nějak například investice?
Rokos: „To, co je nezbytné, se musí udělat. Takže významné investice, jako je intenzifikace výroby multiprachu, se to rozhodně nedotkne. Právě její realizace se pozitivně promítne do rozšíření možností odbytu této komodity, určené především pro energetické účely.
Stejně tak budou pokračovat dlouhodobě naplánované ekologické investice, jako je například snižování emisí oxidu dusíku na teplárně, ale také do oblasti ochrany vod a podobně. Jen uvedená investice na teplárně vyjde v příštím roce na nějakých 60 milionů. Celkově budou firemní investiční výdaje přesahovat hodnotu jedné miliardy korun."
