Vnější vztahy

Ačkoliv je páteřní cyklostezka napříč karlovarským krajem stále ještě ve výstavbě, její větší část lze projet už dnes. Na cestě z Karlových Varů do Dasnic, kde zatím stezka končí, lze přitom najít celou řadu zajímavostí.
Tu první lze spatřit už při sjezdu z Doubí. Vysoká skála vypínající se po pravé straně nad břehem řeky Ohře byla místem, kde stávalo tašovické hradiště zvané také Starý Loket. Vzniklo v 9. století v místech předchozího mezolitického sídliště a právě jeho existence je občas spekulativně kladena do souvislosti s počátky středověkého dobývání rud v sousedním údolí řeky Ohře.
Zatímco hradiště bylo násilně zničeno už v průběhu 10. století, Svatošské skály, další významný bod na cestě, přetrvaly dodnes. Tento chráněný přírodní úkaz vznikl zvětráváním granitových bloků a je oblíbeným výletním cílem. Jeho atraktivitu ještě zvyšuje tamní lanový most, který oceňují především děti. Ke skalám se navíc váže i mýtická legenda o zkamenělé svatbě.
Po stezce stačí pokročit jen o kilometr dále směrem na Loket, a už se dostanete na pomezí mytologie a reality. Nemusíte se ani příliš rozhlížet po okolí, abyste si všimli v kopcích napravo od řeky pod Vildenavou ústí štoly. Při pohledu do okolí také snadno odhalíte pozůstatky dalších báňských děl. Jejich původ se váže k historické prospekci dolování železa a cínu. V takzvaném Cínovém příkopu pod Vildenavou těžba trvala dokonce až do 17. století. Vedle historických faktů se k ní pak váží legendy o tajemném Benátčanovi, který zde za pomoci skřítků získával nesmírné bohatství z nitra země. Tuto tematiku výborně zpracoval ve své známé knize Strašidla a krásné panny karlovarský spisovatel Zdeněk Šmíd.
Budete-li pokračovat přes Loket dál směrem na Sokolov, objevíte další stopy hornické činnosti u Starého Sedla. Jde o pozůstatky několika štol, z nichž se ta nejdůležitější nachází mírně stranou od stezky, a musíte kvůli ní přejet na opačný břeh řeky Ohře. Jde o ústí dědičné štoly Jana Křtitele založené v letech 1815 až 1816, která odváděla vodu ze zdejšího hnědouhelného revíru. Z bezpečnostních důvodů však není přístupná.
Po návratu na původní trasu pak můžete pokračovat dál směrem na Sokolov kolem subtropického pralesa. Přestože není přímo vidět, věřte, že je všude kolem vás. Jde totiž o zkamenělé pozůstatky lesů z období starších třetihor. Ty pokrývaly zdejší krajinu před 34 až 35 miliony lety a připomínaly dnešní porosty jižní Asie. V horninách takzvaného starosedelského souvrství se tak dodnes nachází zkamenělé listy i další části mnoha stovek druhů rostlin.
Celá trasa mezi Karlovými Vary a Sokolovem se vyznačuje relativně malým převýšením a zvládne ji i průměrný cyklista. Pokud někomu ještě zbudou síly i chuť na další hornické zajímavosti, může si cestu ještě protáhnout zhruba kilometr za Sokolov. Zde se na břehu řeky buduje napouštěcí objekt pro zaplavení bývalého lomu Medard. Ten najdete po své pravé straně, a už za několik let se promění v největší jezero v kraji, kolem něhož povede síť dalších cyklistických tras.