První rok ve funkci předsedy Obvodního báňského úřadu v Sokolově má za sebou Miloš Matz. Jeho úřad dozoruje v regionu celkem 32 organizacím od těžebních až po ty, které se zabývají geologickým průzkumem.

„Pro nás to byl rok v mnoha směrech hektický," říká předseda úřadu. Celá instituce se totiž kvůli nevyhovujícímu stavu sídla musela přestěhovat do jiného objektu v sokolovské ulici K. H. Máchy. Kromě toho přitom úřad musel řešit svou běžnou agendu, kterou je povinen ze zákona vykonávat.
K těm nejsložitějším situacím uplynulých měsíců patří především naplňování vyhlášky ohledně kvalifikačních předpokladů pro pracovníky v báňských provozech. Ta totiž nařizuje firmám obsazovat některá místa výhradně osobami s báňským vzděláním. Problém ale je, že těchto lidí je enormní nedostatek. Absolvovat příslušné vzdělání je velmi složité, nových absolventů průmyslových škol je malý počet a zkušení odchází nebo jsou před odchodem do starobního důchodu.
„Samozřejmě, že bychom mohli striktně trvat na naplňování této vyhlášky. Ale podle našeho názoru není fér jen pokutovat a nenabídnout nějaké východisko," poukazuje Matz. Malé podniky totiž nemají tolik zájemců o studium, aby se mohly dohodnout přímo se školou na otevření třídy pouze pro své zaměstnance tak, jako to učinila například Sokolovská uhelná. „Po dohodě se školou jsme tak tuto možnost nabídli plošně menším firmám v oblasti působnosti našeho úřadu. A zájem z jejich strany rozhodně je."
K dalším zásadním rozhodnutím úřadu v uplynulých měsících patřila především komplexní prověrka na lomu Družba, povolení těžby na dalších 12 let pro divizi Jiří Sokolovské uhelné a zrušení dobývacího prostoru Týn. To umožní například snazší rekonstrukce nemovitostí v okolí Lomnice a Svatavy. Naopak dlouhodobě složitá zůstává na Sokolovsku ochrana ložisek nerostného bohatství.
„Je to vlastně problém celorepublikový," říká předseda úřadu s tím, že v souvislosti s vývojem v posledních letech enormně roste tlak stavebních firem i vlastníků pozemků na prosazení staveb v chráněných ložiskových území přímo nebo prostřednictvím nových územních plánů obcí.
„Jenže to, co se zdá z momentálního pohledu výhodné, výhodné být vůbec nemusí. Třeba zahrnutí těchto oblastí do rozvojových území obcí nám totiž může v budoucnosti zbytečně zkomplikovat přístup ke strategicky důležitým surovinám," konstatuje Matz.
Kromě současných problémů se ale OBÚ musel vypořádat také s některými situacemi, jejichž příčiny leží v minulosti. Šlo například o komplikace se stabilitou vnitřní výsypky lomu Jiří ve Vintířově.
„Není to v důsledku činnosti současného provozovatele lomu, ale kvůli špatnému založení výsypky v polovině 80. let minulého století. Což je samozřejmě z hlediska řešení poměrně složitá, ovšem nikoliv neřešitelná situace."
S historií pak souvisela i jednání OBÚ s krajským úřadem ohledně budoucího zpřístupnění středověkého dolu Jeroným v bývalé Čisté. Ačkoliv je památkou mimořádného významu, stále jde o báňské dílo, a to podléhá příslušným báňským předpisům.
„Což znamená, že kraj bude muset kvůli jeho zpřístupnění zajistit všechny věci, které ukládá zákon," dodává předseda Obvodního báňského úřadu Sokolov.