Vnější vztahy

Více než dvě stovky bývalých obyvatel zaniklé obce Lipnice z Čech i Německa se sjely na bývalý hřbitov obce, aby si připomněly její památku. Pravidelná setkání, která se konají střídavě na české a německé straně už od roku 2005 tak znovu oživila vzpomínky na obec, která byla zničena v důsledku poválečné těžby hnědého uhlí.
„Setkání se koná na základě dohody mezi německými partnery a naší obcí, díky které se i v roce 2005 zrekonstruoval areál bývalého lipnického hřbitova," říká Jiří Ošecký, starosta Vintířova, pod který dnes katastr bývalé Lipnice spadá. Tehdy na hřbitově vyrostl také památník, jehož autorem je Vladimír Toman z nedalekého Ostrova.
„I letošní setkání tak začalo tradičně u tohoto památníku, a následně pokračovalo v sále vintířovské restaurace U Kahanu," popisuje průběh akce starosta s tím, že se zde vedle zábavy vzpomínalo také na to, jaká Lipnice kdysi byla. A její historie nebyla rozhodně krátká.
První písemná zmínka o Lipnici se datuje k roku 1353, kdy je zmiňován jistý Heinrich de Lipniezer. Až do roku 1850 patřila k majetkům Lokte, poté se stala samostatnou. Obec byla s hornictvím zřejmě spjata už od svých počátků. V 16. století je v jejím okolí doložená těžba železné rudy, a od 19. století se zde těžil také pyrit a hnědé uhlí. V roce 1953 byl v sousedství obce otevřen stejnojmenný důl, který po vyuhlení, včetně vesnice, překryla výsypka lomu Jiří, dnes známá jako Podkrušnohorská výsypka.
Další setkání bývalých Lipničáků se odehraje dle oboustranné dohody příští rok na německé straně, kde žije velká část obyvatel této zaniklé obce. A to 26. září 2010 v nedalekém Marktredwitz.