Vnější vztahy
Unikátní kniha mapuje lomové dobývání
Lomové dobývání uhlí, keramických hlín, štěrkopísků a kameniva převážně v Karlovarském kraji mapuje ve fotografii stejnojmenná novinka z pera Jaroslava Jiskry, báňského historika a vedoucího sekce Koordinace a řízení výroby Sokolovské uhelné. Na více než tisícovce fotografií tak mohou čtenáři najít nejen dosud nepublikované záběry z těžebních provozů, ale také pohled do zákulisí současného dobývání nerostného bohatství.
"Je to vrchol mé dosavadní práce," říká bez nadsázky autor. Kniha totiž shrnuje především jeho vlastní snímky, které nashromáždil během téměř čtyř desetiletí jak v provozech Sokolovské uhelné, tak v širokém okolí. Kromě nich pak kniha obsahuje desítky obrázků z autorova archivu, i od jiných fotografů.
"Jen je vytřídit znamenalo skoro rok intenzivní práce. Na začátku jsem měl zhruba pět tisíc fotek a problém co vybrat, když se do knihy vejde maximálně čtvrtina," říká Jiskra, který dle vlastního odhadu během uplynulých měsíců strávil prací na knize téměř veškerý volný čas. Výsledek ale překračuje vše, co bylo v dané oblasti v regionu dosud publikováno. Jde vůbec o první práci která v takovém rozsahu shromažďuje obrazovou dokumentaci k lomové těžbě. Srovnatelná je snad pouze s podobnými vysokoškolskými skripty, jejichž autorem je také Jiskra.
"Snažil jsem se ty snímky nějak logicky členit podle toho jak lomy fungují. Tedy od historických dobývacích strojů až po ty současné. Další kapitoly pak tvoří třeba dopravní zařízení a podobně," vypočítává autor. Nechybí ale ani fotografie geologických zajímavostí, otvírky historických stařin v lomech, nebo havárií a důlních škod. "Konec konců, k provozu lomů patří i takové věci a tak mi přišlo správné je tam zařadit."
Vůbec největším lákadlem publikace ale je řada dosud nepublikovaných snímků. Třeba hned obal knihy zdobí fotografie z roku 1959, kdy do sokolovských hnědouhelných dolů přivezli první elektrickou lokomotivu a do provozu ji odeslali ve spřažení s parním strojem. Zajímavé jsou i snímky likvidace velkostrojů, nebo z kompletní těžby kaolínu. "Často jde o záběry míst a věcí, které již neexistují. A nebo existují, ale již dnes je rozhodnuto o jejich likvidaci a tak po nich za pár let nezbude nic jiného než fotky," dodává Jiskra.
Kniha Lomové dobývání uhlí, keramických hlín, štěrkopísků a kameniva převážně v Karlovarském kraji ve fotografii vyšla v nákladu tisíce kusů za finančního přispění společnosti Sokolovská uhelná. Kromě ní Jiskra v těchto dnech vydává vlastním nákladem další, tentokrát již o něco menší publikaci. Jde o další díl příběhů z dolů, hornických hospůdek i okolí. Obě knihy budou slavnostně pokřtěny na počátku prosince v sokolovském zámku a zájemci si je mohou objednat přímo u autora na adrese
O autorovi:
Jaroslav Jiskra pochází z kladenské hornické rodiny, kterou na Sokolovsko přivedl jeho dědeček působící ve funkci hlavního mechanika dolů Antonín a Jednota. Jaroslav Jiskra nastoupil v roce 1975 v duchu rodinné tradice do provozů Sokolovské uhelné jako figurant u důlních měřičů. Postupně se přes práci v odboru hlavního měřiče a geologa propracoval až do vedoucích funkcí. Od roku 2002 do současnosti řídí podnikovou sekci koordninace přípravy výroby.
Svou první knihu Jiskra publikoval v roce 1994. Dnes má na svém kontě řadu významných publikací z oblasti dobývání nerostného bohatství nejen v regionu. Mezi jeho stěžejní práce patří například kniha o odvodňovacích štolách na Sokolovsku, životopis majitele sokolovských dolů Johanna Davida Starcka, nebo skripta pro Vysokou školu báňskou v Ostravě. Za svou práci obdržel, mimo jiné, v roce 2008 titul Občan roku města Sokolova.
