Prestižní cenu udělovanou nejlepším pedagogům Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha získal geolog Sokolovské uhelné Petr Rojík. A to i díky neobvyklému pojetí svých přednášek.

Petr Rojík získal čestné ocenění nejlepšího vyučujícího Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Geolog Sokolovské uhelné je tak jedním z mála externistů školy, kterým se tuto cenu podařilo od Studentské komory Akademického senátu získat.

"Velemlok je poměrně prestižní záležitost a přihlíží se na něj například při docentských a profesorských řízeních," potvrzuje David Dolejš z Ústavu petrologie a strukturální geologie Univerzity Karlovy. Cena se uděluje každoročně vždy jednomu přednášejícímu z každé sekce školy který má jedno z nejvyšších hodnocení své přednášky v papírové anketě hodnocení výuky. Ta zohledňuje například zda vyučující dokázal ve studentech vzbudit zájem o předmět, jestli je dosažitelný i mimo výuku, nebo zda daný předmět studenti považují za přínosný pro své další vzdělávání.

"O konkrétní osobě pak rozhoduje fakultní vedoucí ankety spolu se studentskou komorou akademického senátu. A je velmi vzácné udělovat velemloka externistům," poukazuje Dolejš na fakt, že rozhodně nejde o nic běžného. Obvykle je totiž cena udělována kmenovým přednášejícím fakulty, zatímco sokolovský geolog zde působí vedle své práce v Sokolovské uhelné. Ostatně i proto, jak sám přiznává, udělení ceny do poslední chvíle nevěřil.

"Já vím že studenti si občas dělají rádi různé srandičky, takže jsem si prostě myslel, že si ze mně jen chtějí vystřelit," říká Rojík. Tomu, že by se právě on měl stát nositelem prestižní ceny, ke které se pojí keramická plastika velemloka a ceněný diplom. Podle něho tak možná rozhodl i fakt, že se snaží se studenty, při svých přednáškách i cvičeních o těžbě a rekultivaci, vycházet poměrně vlídně. "Pokouším se jim předávat spíš náměty k přemýšlení a zcela konkrétně jim ukazuji, co praxe přináší dobrého i špatného. Je to lepší, než chrlit fakta, která každý zapomene."

Cena své jméno nezískala podle tajemného zvířete známého ze středověkých bestiářů, ale po skutečně existujícím tvorovi. Velemloci jsou totiž největší žijící obojživelnici, kteří by si, podle biologů, zasloužili titul darwinistický mistr v přežití. Tato až půldruhého metru dlouhá zvířata totiž obývají Zemi už více než 25 milionů let a za tu dobu se téměř nezměnila. Dožívají se přitom poměrně vysokého věku. A to nejen v domovské Číně nebo Japonsku. V roce 2001 právě na Přírodovědecké fakultě Univezity Karlovy dožil poslední u nás chovaný velemlok ve věku nejméně šesti desítek let. V současné době se pak fakulta ve spolupráci s pražskou zoo pokouší o obnovu chovu této živoucí fosílie.

Velemlok