Výroba a obchod

"Na tomto vynikajícím čísle se odráží především současný boom na energetickém trhu," vysvětluje Jaroslav Rokos, ekonomický ředitel Sokolovské uhelné. Podle něho tak výrok auditora jednoznačně vyvrací spekulace o poklesu hospodářských výsledků firmy. "Naopak. Jsou vůbec nejvyšší za její historii."

Z hlediska výkonů zůstala těžba v roce 2006 na úrovni obvyklé v poslední obdobích a pohybovala se lehce nad úrovní 10 milionů tun uhlí. "Zároveň se stabilizovala relace mezi tržbami za pevná paliva a elektrickou energii s teplem," poukazuje ekonomický ředitel na fakt, že přibližně 60 procent uhlí směřuje k externím zákazníkům společnosti, zatím co zbylých 40 procent firma dále zhodnocuje ve své zpracovatelské části ve Vřesové. Celkově tak společnost vyprodukovala 3,4 TWh elektrické energie a prodej tepla za rok 2006 dosáhl výše 2,2 tisíce TJ.

Zajímavá čísla přinesl rok 2006 i ve mzdové a personální oblasti. Průměrný výdělek zaměstnance Sokolovské uhelné se vyšplhal na výši 23,5 tisíce korun a o 18 procent meziročně vzrostla produktivita práce. "Tím se postupně začal srovnávat dluh z minulých let, kdy naopak rostly rychleji mzdy než produktivita."

To vše se týkalo 4,7 tisíce lidí, které loni společnost zaměstnávala. Uplynulé období přitom bylo z hlediska personálního doslova přelomovým. Již letos se ustálí počet pracovních míst v rámci restrukturalizace firmy na uvedených 4,7 tisíce, a další desítky míst zůstanou i v dceřiných společnostech Sokolovské uhelné.

Stejně jako z hlediska počtu zaměstnanců pak firma v uplynulých měsících plnila také své závazky v oblasti ekologie a zahlazování následků důlní činnosti. Ne vše přitom v roce 2006 bylo zcela pozitivní. Na hospodářských výsledcích za uplynulé období se negativně především podepsala výrazně teplá zima. Kvůli ní došlo ke snížení odbytu tepla, briket a tříděného uhlí. "Výraznější dopad klimatických podmínek se ale projeví až ve výsledcích za letošní rok," upozorňuje Rokos.

Zatímco hospodářské výsledky roku 2006 jsou již uzavřenou kapitolou, nadcházející měsíce budou ve znamení řady zásadních změn. Do zkušebního provozu najede především technologie využití vedlejších chemických produktů vzniklých zplyňováním uhlí ve Vřesové. Významné změny pak v rámci investic čekají také teplárnu, kde dojde k intenzifikaci odsíření. Na těžební části bude pozornost zaměřena zejména na zlepšení kvality vypouštěných důlních vod a na investiční akce vyplývající z postupu obou lomů.

"Zároveň bude pokračovat obnova a velké generální opravy těžební technologie, nebo plánovaná generální oprava prvního bloku paroplynové elektrárny," potvrzuje ekonomický ředitel Sokolovské uhelné. Dalších přibližně 100 milionů korun bude směřovat i do oblasti zahlazování následků těžby. Nejvýraznější v tomto směru budou finální etapy rekultivace bývalého lomu Medard - Libík.

Specialisté společnosti navíc i v letošním roce budou pracovat na projektech, které směřují k zajištění stability regionu i po vyuhlení ložiska. Přispět by k ní mohlo například prodloužení existence zpracovatelské části ve Vřesové. "Letos zde proto zahájíme například zkoušky zplyňování komunálního odpadu," uzavírá Jaroslav Rokos s tím, že by mohlo jít o jednu z možností, jak minimálně část technologického celku ve Vřesové zachovat funkční i po roce 2027. Tedy poté, co ukončí činnost hlavní provoz těžební části Sokolovské uhelné, lom Jiří.