Tisíce tun popílku ukládaného v areálu plaviště poblíž zpracovatelského areálu Sokolovské uhelné ve Vřesové čeká nová budoucnost. Specialistům společnosti se totiž pro ně podařilo najít ekologické využití. Z dosavadního odpadu se, díky rozsáhlé investici Sokolovské uhelné, stane cenný stavební materiál.

"Problém co s popílkem se řeší v podstatě od vzniku Vřesové," vysvětluje Jiří Pöpperl, technický ředitel Sokolovské uhelné. V sousedství tehdejšího palivového kombinátu tak bylo v druhé polovině minulého století vybudováno takzvané plaviště, kam se tuny škváry, vzniklé v generátorech tlakové plynárny a kotlích teplárny, postupně ukládaly. Jak objem materiálu rostl, postupně se tak podél silnice do Chodova tyčila také stále vyšší hráz, která od okolí oddělovala nádrže plné škváry.

"Už v devadesátých letech ale bylo jasné, že jde o obrovský objem materiálu, pro které by se snad dalo najít lepší využití," říká Pöpperl. Jako nejvhodnější varianta se nakonec ukázala výroba stavebního materiálu. V areálu plaviště tak za více než 100 milionů korun v rámci projektu redeponizace vyrostou tři speciální kazety, do kterých se bude škvára ukládat. Po jejím gravitačním plavení bude výsledný materiál opět odebírán a použit například na stavby komunikací.

Jak ukazuje provoz zařízení po dokončení prvních dvou nádrží, může být materiál využíván především v naší společnosti a časem vznikne jistě zájem o produkt i ze strany stavebních firem. Tím se eliminuje dopad skládkování škvár a popílků na životní prostředí.

Velmi žádanou surovinou je popílek z elektrofiltrů teplárny, který byl v minulosti též ukládán na složišti jako odpad. Postupnými technickými opatřeními je dnes prakticky celý jeho objem odebírán suchou cestou a prodáván výrobcům stavebních hmot. Přidáváním popílku do betonů místo cementu se i šetří vápenec těžený v jiných lokalitách.

Mezi jednoznačná pozitiva pro přírodu pak patří i fakt, že cirkulace vody určené k plavení je v podstatě zavřená a většina dlouhodobě koluje uvnitř systému. Pokud přesto její množství, například v důsledku srážek výrazněji naroste, je přebytečná voda potrubím svedena do dočišťovacích nádrží a teprve poté míří do vodoteče Chodovského potoka.

Kompletní dokončení projektu výstavby kazet na vřesovském plavišti je plánováno do poloviny roku 2008. Jeho významným pozitivním dopadem bude také i fakt, že dnešní hráze plaviště už navždy zůstanou takové, jaké jsou. "Rozhodně už je totiž nebude potřeba znovu zvyšovat, což představuje značnou úsporu finančních prostředků" dodává technický ředitel Sokolovské uhelné.