Výroba a obchod

„Hlavně pro lidi, kteří na porodně slouží," vysvětluje veterinář. Ačkoliv umělá inseminace krav umožňuje do jisté míry regulaci obtížnosti porodů a turnusové načasování, přesně na čas nelze připravit téměř nic.

„Velká část porodů tak probíhá večer nebo v nočních hodinách. Za každého počasí, bez ohledu na svátky," říká Sanitrák. Naštěstí většina porodů probíhá bez výraznějších problémů. Na rozdíl třeba od plemene belgické modré, kde až polovina krav musí rodit císařským řezem, nejsou v tomto ohledu charolais nijak náročné. „Většina si dokáže poradit sama. Jen jim pomáháme, aby porod netrval zbytečně dlouho a nevyčerpával matku i tele. Případů, kdy se mládě rodí v nefyziologické poloze naštěstí nebývá mnoho."

Tím, že masné krávy chované venku jsou celkově odolnější, není podle veterináře nutná ani nějaká zásadní péče o samotná telata. „Ty hlavní obranné látky jim dá matka už do tří hodin po porodu v mlezivu. My dáváme hlavně injekci kravám, aby se rychleji dočistily a snížilo se riziko případné infekce."

Samotná telata pak postupně dostávají ke stravě také doplňkové vitamíny a selen, ke kterým přibude ještě před vyhnáním na pastvu očkování proti trichofytóze a louhování pučnic několik dní po porodu kvůli zamezení růstu rohů. „A při tom všem si dát pozor na krávy," říká veterinář. Některé matky mají totiž silně vyvi-nutý mateřský instinkt a velice důsledně brání své tele před domnělým nebezpečím. Jedna tak na firemním statku při pronásledování vetřelce dokonce „na­stoupila" i do traktoru. Když si uvědomíme, že průměrná dospělá kráva charolais má kolem 850 kg (ale máme i kusy přes 1100 kg), není to žádná legrace.

Sokolovská uhelná má v současné době jedno z největších stád plemene charolais v celé České republice. S jejich chovem začala v rámci rekultivací v roce 1995. Dnes je velikost jejího stáda v sezóně až 750 kusů zvířat.

Telata