Výroba a obchod

Se značným objemem vody se museli během letošního léta vypořádat pracovníci těžebních částí Sokolovské uhelné. Ačkoliv léto nepatřilo z dlouhodobého průměru k nijak mimořádným, srážky se většinou koncentrovaly do prudkých přívalů.
„Znát to bylo hlavně na přelomu června a července, kdy postupně několik dešťů zaplnilo z velké části retenční nádrže na dně lomů," říká Martin Dědič, vedoucí sekce Ekologie z úseku Technického ředitele Sokolovské uhelné. Vzápětí na to totiž 4. července odpoledne a večer přišly prudké průtrže mračen a rychlý vzestup hladiny vody v nádržích na dně lomu Jiří, a o den později i na sousední Družbě. A další dva dny trvalo, než se situaci podařilo dostat do normálu.
„Je to dané hlavně tím, že doly stahují vodu z širokého okolí. Zatímco v Novém Sedle i ve Vintířově nevědí, co je nebezpečí lokálních zátop v době silných dešťů, provoz lomů, lidé i technika jsou v bezprostředním ohrožení," vysvětluje vedoucí sekce Ekologie s tím, že svou roli pak hraje i sklon svahů, který zvyšuje celkovou plochu, na kterou v lomech déšť dopadá. Prudké přívaly, které 4. července přesáhly 16,4 milimetru vody, tak v důsledku znamenaly spuštění všech čerpadel v automatickém režimu na plný výkon a uvedení havarijní techniky do pohotovosti, aby v případě dalšího vzestupu hladiny vody v nádržích mohly lomy přejít na případné čerpání vod v ručním režimu řízení čerpadel. Podle Dědiče přitom rozhodně nešlo o zbytečnou opatrnost.
„Ačkoliv v případě zaplavení lomu jde o krizový scénář, a v provozech Sokolovské uhelné máme i čerpadla s výkonem až 300 litrů za vteřinu, může k takové situaci skutečně dojít," připomíná Dědič stav z konce 90. let, kdy se na samotné hranici zatopení ocitl lom Medard. Situaci už nebylo možné řešit ani nasazením veškeré dostupné techniky, a jediným štěstím tak bylo přerušení dešťů.
K další složité situaci v dolech pak došlo v roce 2007, kdy lom Družba v Novém Sedle musel přejít na ruční režim čerpání, protože voda na dně lomu nastoupala už do takové výše, že se senzory automatického řízení stanic samy odpojily z bezpečnostních důvodů z provozu.
Situace je o to složitější, že ačkoliv je voda zaplavující doly většinou dešťová s malým podílem prosakujících podzemních vod, nelze ji přímo vypouštět do vodoteče. Po svém spadu totiž přichází do styku s různými minerály, a unáší tak příměs sirných a železitých sloučenin a zejména nerozpustných látek, které způsobují zakalení. Proto se tyto vody kvůli ochraně životního prostředí směrují do sedimentačních nádrží, případně na úpravnu důlních vod. Při takových mimořádných situacích, jako nastaly na začátku června, se ovšem může stát, že kapacita těchto zařízení nedostačuje, a je nutno čerpat i vodu zakalenou.
„Celkově se tak ročně v provozech Sokolovské uhelné odvede, podle objemu srážek, v rozmezí od 20 do 30 milionů metrů krychlových důlních vod," shrnuje Dědič situaci.