Výroba a obchod

Lom Jiří provozovaný společností Sokolovská uhelná ve Vintířově může pokračovat v činnosti. Umožňuje mu to platné rozhodnutí Obvodního báňského úřadu v Sokolově, které povoluje lomu hornickou činnost otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hnědého uhlí v dobývacích prostorech Albertov, Lomnice, Královské Poříčí a Nové Sedlo.
„V praxi to znamená, že podle rychlosti postupu lom může dál fungovat přibližně do roku 2020," říká Jiří Pöpperl, technický ředitel společnosti Sokolovská uhelná. „To je zásadní nejen z hlediska těžby, ale i z pohledu zachování několika tisíc pracovních míst, které jsou v regionu právě na provoz lomu Jiří vázané."
Samotné povolení činnosti přitom je, jak z hlediska právního, tak administrativního poměrně složitý proces. Jen příprava podkladů, jejichž strukturu přesně ukládá zákon, trvala více než půldruhého roku.
„Zahrnuje například dokumenty popisující ložisko od zásob přes dobývací metody, ale třeba i technické věci jako je způsob odvodnění lomu, průzkum, dopravní schémata až po bezpečnost práce," vyjmenovává některé z kapitol podkladů k povolení technický ředitel Sokolovské uhelné.
Součástí těchto dokumentů je samozřejmě i posouzení vlivu těžby na oblast životního prostředí, doplněné v místních podmínkách o specifickou ochranu lázeňských pramenů, nebo kapitoly o sanacích a rekultivacích krajiny včetně systému vytváření rezerv na tuto činnost. Poděkování patří především hlavnímu autorovi Milanu Lisnerovi, ved. oddělení báňského rozvoje, ale i všem ostatním, kteří se na tvorbě dokumentu podíleli.
Specifické jsou podklady pro nový plán, oproti těm minulým v tom, že se podrobněji zabývají vlivy těžby na obec Lomnici. Právě k této obci se totiž lom Jiří postupně přibližuje. Pro obec sice bude postup lomu znamenat zákonem stanovené finanční kompenzace za těžbu na jejím katastru, ale i některé nepříznivé vlivy, kterým nelze zcela zamezit.
„Nicméně právě díky dlouhodobě dobré spolupráci Sokolovské uhelné a okolních obcí, jde většina opatření na omezení těchto dopadů výrazně nad rámec našich zákonných povinností," upozorňuje Pöpperl. Nejde přitom zdaleka jen o instalaci méně hlučných technologií nebo zkrápěcích zařízení, které snižují v dolech prašnost. „Zcela běžně totiž tato opatření zahrnují například čištění ulic, vodotečí, různá měření kvality ovzduší, technická pomoc obcím a další věci."
I to bylo jedním z důvodů, proč se v poměrně složitém administrativním procesu podařilo společnosti relativně rychle získat kladná vyjádření všech státních orgánů, obcí, vlastníků pozemků i ostatních dotčených subjektů.