Výroba a obchod
Živočichové z předpolí lomu se stěhovali
„Souvisí to hlavně s tím, že v roce 2008, kdy se podle manipulačního řádu vypouštěla první polovina nádrží, šlo o převážně mělčí vody. A právě ty svědčí především čolkům, žábám a dalším živočichům," říká Miroslav Bohuslav z úseku technického ředitele Sokolovské uhelné, který má vypouštění vodních ploch v předpolí na starosti.
Obojživelníci se tak loni i v průběhu letošního jara stěhovali ve spolupráci s jihočeskými biology do předem připravených nádrží na Podkrušnohorské výsypce.
„V porovnání s předchozím rokem 2008 byly ale letošní záchranné odchyty méně náročné. Prostor odchytů se totiž posunul z původně nepřehledného zalesněného území do bezlesého a křovinami porostlého území, které bylo přehlednější," říká biolog Jiří Přikryl, který transfer živočichů zajišťoval.
Nešlo přitom zdaleka jen o výlov a přenášení žab nebo čolků. Například před hranou lomu byla vybudována zachytávací nádržka, která byla od června průběžně také vylovována. „Zamezilo se tak mladým jedincům, aby po vylíhnutí migrovali směrem do lomu," dodává Přikryl.
Na podzim pak došlo i na vypuštění dvou největších vodních ploch v předpolí, takzvaných rybníků Břízáků. „Ty jsou oba ale výrazně hlubší, a je v nich i chladnější voda, která obojživelníkům příliš nevyhovuje. Takže jsme zde nalezli především ryby, a částečně také nějaké škeble říční," konstatuje Bohuslav s tím, že ty byly následně přeneseny do rybníka Svatavák na okraji Sokolova. Ryby pak byly odloveny z rybníků sokolovskými rybáři. A ti to rozhodně neměli jednoduché.
„Nejsou to žádné klasické chovné rybníky, a tomu to odpovídalo," potvrzuje Josef Boukal, hospodář Českého rybářského svazu v Sokolově. Břízáky totiž nebylo možné zcela vypustit a na jejich dně zůstávaly tůně. „A vytáhnout z nich sítě plné bahna bylo chvílemi téměř nemožné. Nicméně i přesto se nám podařilo nakonec oba rybníky vylovit."
Protože Břízáky byly původně rybářským revírem, který byl v souvislosti s postupem těžby rušen, vylovené ryby mířily právě do dalších rybářských revírů. „Podařilo se nám tam vylovit hlavně kapry, nějaké štiky, pár kusů candáta a různé bílé ryby jako jsou plotice, perlíni nebo okounek," vypočítává Boukal s tím, že vše bylo nasazeno do dvou oblastí. Tou první je revír Ohře 16, který tvoří řeka mezi Kynšperkem a Královským Poříčím. Další část ryb pak směřovala do revíru Ohře 16a, který zahrnuje pinky v okolí Svatavy v bývalém dolovém území.