Výroba a obchod

Jaký tedy bude, z pohledu generálního ředitele, letošní rok pro Sokolovskou uhelnou?

Štěpánek: „Rok 2010 bude ovlivňován dopady skluzu, který se odehrál v loňském roce na demarkaci mezi Družbou a Jiřím. Ačkoliv k němu došlo v lomu Jiří, paradoxně nejvíce do budoucnosti ovlivní těžbu v lomu Družba. Hledáme proto v těchto dnech technické řešení, které umožní do budoucnosti zabezpečit maximální vyuhlení zásob a dále řešení, které bude znamenat optimalizaci těžební části v naší akciové společnosti."

Na výsledcích firmy za minulý rok se krize nijak neprojevila. Jaký je výhled na rok 2010?

Štěpánek: „V každém případě na rok 2009 jsme zachytili vlnu dobrých cen ještě v polovině roku 2008. Takže se nám do cen loňského roku vlivy krize nijak zásadně neprojevily. To, že byl mírně horší než rok 2008, bylo dáno především řízeným poklesem těžeb. Došlo k jejich výraznému snížení, které se nepromítlo ani tak ve zpracovatelské části, jako u prodejů externích.
Situace pro rok 2010 je dramaticky odlišná. Dochází k nakumulování toho, co se nám povedlo zachytit pro rok 2009, a vlivů poklesu těžby. Projevuje se to hlavně u cen elektrické energie, kde dojde k velikému výpadku v tržbách. S tím si samozřejmě musíme poradit v oblasti nákladů a dalšího zracionálnění na těžební části. Přesto ten dopad do celkového hospodářského výsledku na rok 2010 bude výrazně větší, než byl propad mezi lety 2008 a 2009. Očekáváme, že zisk tak klesne na hranici jedné miliardy korun."

Co si představit pod pojmem optimalizace? Budou se zavírat provozy?

Štěpánek: „Rozdělme uzavírání provozů, které je vyvoláno historií. Tam mám na mysli provoz briketárny, kde je připraven transfer na výrobu multiprachu. Zavření bylo několik let předem avizováno a opakovaně dokonce došlo k prolongování provozu, přesto, že je známo, že briketovatelného uhlí je v našem revíru již minimálně. První termíny na uzavření briketárny padaly, pokud se nepletu, už v osmdesátých letech. A dnes je proti tehdejší situaci briketovatelného uhlí skutečně minimum. Takže výroba briket definitivně skončí někdy v průběhu třetího nebo čtvrtého čtvrtletí letošního roku. To jsou prostě skutečnosti vyvolané kvalitou těženého uhlí.
Potom jsou tu mimořádné vlivy skluzu vnitřní výsypky v lomu Jiří, který má obrovský vliv na těžbu, hlavně v divizi Družba. Tato záležitost bude mít dlouhodobý charakter, a může dokonce dojít k významnému zablokování některých skrývkových řezů. To by samozřejmě mohlo mít vliv na provoz některých technologií. Proto se intenzivně hledá nový, netradiční způsob jak uvolnit uhelné zásoby tak, aby došlo k minimalizaci ztrát. První výstupy z návrhu technického řešení budou známy už na konci prvního čtvrtletí roku 2010, a z nich bude i zřejmý další vývoj.
Kromě nějakých menších otazníků je plán na rok 2010 hotový, ale pro další roky potřebujeme mít tento návrh technického řešení. Bude totiž potřeba počítat s tím, že kromě řízeného poklesu výkonu s cílem prodloužit životnost Sokolovské uhelné, se do plánování dalších let bude muset toto řešení zapracovat. Minimálně proto, že skluz vnitřní výsypky v lomu Jiří má negativní dopad na udržení výkonů v rámci Sokolovské uhelné."

Bude mít tato situace dopady do personální oblasti?

Štěpánek: „Chtěl bych vyslat jasný signál, že toto řešení neznamená změnu filozofie, se kterou jsme šli do privatizace. Bude ale pokračovat to, co platí od loňska. Tedy až na výjimky v odborných profesích, které vzniknou z nutnosti řešit některé provozní záležitosti, nebudou přijímáni noví pracovníci na Sokolovskou uhelnou. A bude plně využíván přirozený odchod pracovníků.
Nastavený čtyřprocentní růst mezd v roce 2010 by měl korespondovat s nutností snižování počtu pracovníků. Jedno procento je zhruba 45 až 46 lidí, proto by byl žádoucí pokles zhruba kolem 150 pracovníků. Což je, vzhledem k existující fluktuaci na Sokolovské uhelné, reálná výše přirozených odchodů. Tedy žádné propouštění."

Nemůže ale propad tržeb zbrzdit projekty, které přímo nesouvisí s výrobou, jako jsou například různá ekologická opatření, rekultivace a podobně?

Štěpánek: „Problémy, které lze očekávat v oblasti hospodářských výstupů by se neměly v žádném případě dotknout realizace ekologických akcí, které má SU dlouhodobě plánovány. A stejně tak by neměly ovlivnit plánované rekultivační a revitalizační programy. Minimálně proto, že na realizaci takových akcí jsou dlouhodobě vytvářeny potřebné finanční rezervy.
Ano, situace je z dlouhodobého hlediska postavena tak, aby Sokolovská uhelná jako firma dobře fungovala. Ale s tím nesouvisí jen samotná výroba, ale také oblast ekologie, nebo zahlazování následků těžby. Navíc i přes některé vnější vlivy, které dopadají na Sokolovskou uhelnou, nevidím situaci zatím tak pesimisticky, aby mohla nějak ovlivňovat plány, které jsme měli, a které jsme vůči zaměstnancům i regionu opakovaně prezentovali. K tomu samozřejmě patří, z ekologických opatření, vedle snižování dopadu výroby na životní prostředí i otázka naší pomoci v oblasti zpracování komunálních odpadů, kde se věci konečně začínají posunovat výrazně dopředu."

Takže, i když zisk firmy klesne meziročně zhruba o polovinu, projekty jako je průmyslová zóna nebo pomoc kraji v oblasti zdravotnictví pojedou dál?

Štěpánek: „Už jsem zmínil v předcházející odpovědi, že jsme přijali určité reciproční závazky vůči regionu v těchto oblastech. A nebudeme se na úkor určitých problémů, které máme, ať už jsou vyvolané krizí nebo situací na lomech, obracet zády k těmto slibům. I v dalších letech tedy počítáme s tím, že Sokolovská uhelná bude v oblastech podpory regionu hrát důležitou roli. Ale nesmí si někdo myslet, že budeme sponzorovat vše.
U mnohých firem v kraji se po privatizaci změnila vlastnická struktura tak, že peníze tečou mimo region. Naše chování, stejně jako tomu bylo doposud, bude do budoucnosti směřovat k tomu, aby vyprodukované zdroje ze Sokolovské uhelné končily zde v regionu.
Děláme veškeré potřebné kroky, abychom mohli dál dostát našim slibům a závazkům vůči regionu, které pramení z privatizace naší firmy. Průmyslová zóna byla vždy vázána na dokončení čtyřproudového průtahu mezi Karlovými Vary a Chebem. Ten horizont se blíží a my, jak jsme slíbili, v roce 2010 zahájíme fyzické práce na přípravě průmyslové zóny.
Nejde přitom jen o potřebu využít prostor mezi Sokolovem a Starým Sedlem. Tento projekt souvisí především se snahou zmírnit v budoucnosti dopady vyuhlení v rámci sokolovské hnědouhelné pánve. Při privatizaci jsme slíbili, že budeme řešit minimalizaci tohoto dopadu. A neměli bychom mít krátkou paměť. Jestli jsme něco slíbili, a měli podporu obcí, kraje i zaměstnanců, neměli bychom se chovat tak, jako bychom na všechno zapomněli.
Pokud jde o pomoc v jiných oblastech, i u zmiňovaného zdravotnictví počítá Sokolovská uhelná, že pomůže při řešení vzniklé situace. Na představování nějakých konkrétních projektů je ale v tuto chvíli ještě příliš brzy.

Máte už konkrétní zájemce o zaplnění průmyslové zóny?

Štěpánek: „Mít teď seznam investorů a smlouvu, že příští rok začnou všichni stavět, není tím zásadním úkolem. Když si vezmeme jaký je horizont douhlení ložiska, je pozitivní, že se díky zóně bude postupně uvolňovat prostor pro investice ve výrazném časovém předstihu. Chceme se vyhnout investicím, které budou mít jepičí život, nebo budou založeny na krátkodobých výhodách.
Otevření zóny tedy bude korespondovat s dokončením rychlostní komunikace, ale nic nás netlačí, abychom ji zaplnili během dvou nebo tří let. Stručně a jasně: máme představu, že bude naplněna investicemi, které budou jak z hlediska technologického, tak nároků na kvalifikaci na určité úrovni. Aby nedocházelo k odlivu investorů jen proto, že se cena pracovní síly na zdejším trhu posune na úroveň, kdy přestane být již tolik výhodná pro různé montáže a podobně."