I když ve zpracovatelské části Sokolovské uhelné letos neprobíhá plošná odstávka, přesto zde během léta došlo k řadě technických změn. Ty nejvýznamnější se odehrávaly na teplárně a Rectisolu.

Start investice zaměřené na snižování oxidů dusíku ve spalinách teplárny a významné změny na technologii Rectisol. Takové jsou nejvýznamnější investiční akce, ke kterým došlo v průběhu letních měsíců ve zpracovatelské části Sokolovské uhelné ve Vřesové.

„Tím, že letos není celopodniková odstávka, všechny tyto věci se dělaly za plného provozu kombinátu," říká Stanislav Kapr, hlavní inženýr divize Zpracování společnosti Sokolovská uhelná ve Vřesové. Pro obyvatele Karlovarského kraje je nejvýznamnější především investice v teplárně zaměřená na změny spalovacího cyklu a tím pádem i významné snížení vypouštění emisí oxidů dusíku. Zatímco současná norma stanovuje limit pro jejich vypouštění na 550 miligramů na tunu spalin, po dokončení této investice jejich objem ve Vřesové klesne pod hranici 200 miligramů.

„Letos touto úpravou prošel první z celkových pěti kotlů elektrárny, zatímco ostatní čtyři byly i během prací dále v provozu. Stejné úpravy na nich budou prováděny postupně v následujících letech," konstatuje hlavní inženýr divize Zpracování. Tyto změny spočívají ve zdánlivě jednoduchém řešení, kdy je do spalin vstřikována čpavková voda. Ta na sebe následně váže oxidy dusíku a chemickou reakcí je mění na neškodné sloučeniny. „Ve skutečnosti je to ale z hlediska regulace poměrně složitý proces," upozorňuje Kapr s tím, že společnost do této změny jen letos investuje kolem 56 milionů korun.

Kromě toho na teplárně pokračovaly také postupné opravy turbogenerátorů teplárny. Ty jsou v provozu už čtyři desítky let a od roku 2008 tak postupně probíhají jejich generální opravy. Letos se týkaly turbogenerátoru TG1 a měnily se při nich především tepelně exponované díly, které jsou vystaveny teplotě až 545 °C a tlaku 13,5 MPa. V příštím roce proběhne generální oprava posledního z generátorů, která by měla umožnit provoz celé technologie bez výraznějších zásahů až do roku 2025.

V průběhu léta se pak nevyhnula ani sousední paroplynová elektrárna plánované inspekci horkých kouřových cest. Ta se dělá dle předpisů daných výrobcem a je nutné při ní zkontrolovat, zda nedochází k přílišnému opotřebení nebo poškození tepelně namáhaných dílů turbín. Výměna každé části je totiž poměrně náročná, protože nejde o sériovou produkci, ale každý díl je vyráběn dodavatelskou společností General Electric přesně na míru.

Po teplárně druhou nejvýznamnější investicí v provozu zpracovatelské části pak během letošního léta byly změny na Rectisolu. Tedy na technologii sloužící k čištění surového plynu vyrobeného tlakovým zplyňováním hnědého uhlí.
„Zde proběhla především úplná výměna výměníku 1E4 a kolony 1D76," vypočítává Kapr s tím, že za první, pro laika nesrozumitelnou zkratkou, se skrývá zařízení ve kterém se chladí surový plyn přiváděný na Rectisol k vyčištění.

Mezi neobvyklé problémy, kterými se museli pracovníci firmy zabývat, ale patřily komplikace s odsířením WSA. Zde totiž byly v průběhu léta problémy s dosažením požadovaných provozních hodnot, ale nebyla zcela zřejmá jejich příčina. Část sirných plynů, vznikajících v průběhu čistícího procesu na Rectisolu, musela být přepouštěna na Teplárnu, kde docházelo k vysokému zatížení odsíření kouřových plynů. Ukázalo se totiž, že na povrchu se vytvořila jakási pevná usazenina, která snižovala prostupnost plynu katalyzátorem, ale samotná výplň je zcela nepoškozená a plně funkční.

Rozsáhlé investice v průběhu letošního léta na teplárně a Rectisolu ale zdaleka nejsou jedinými, které pro rok 2010 Sokolovská uhelná naplánovala. Celkově se na investiční výdaje v podnikatelském záměru firmy pro letošní rok počítá s téměř miliardou korun. (red)

Odstávky 2010