Výroba a obchod

Technologie v provozech SU část 2. - kolejová doprava

Vytvořeno: 7. září 2010

Jednou z mála technologií, kterou lze spatřit doslova napříč provozy Sokolovské uhelné od předpolí lomu Družba až po zpracovatelskou část ve Vřesové, je kolejová doprava.

Kolejová technika se v Sokolovském hnědouhelném revíru začala využívat již ve druhé polovině 19. století. Tehdejší rozvoj železnice zvýšil především odbytové možnosti pro sokolovské hnědé uhlí, i chemické výrobky s ním související. Postupně s rozvojem lomové těžby pak začaly být parní lokomotivy využívány, vedle povrchových provozů, také v některých lomech. Teprve v roce 1958, s příchodem prvních elektrických lokomotiv řady 17E, začaly být parní stroje z dolů postupně vyřazovány a po roce 1968 již sloužily pouze v pomocných provozech, kde se udržely až do počátku dalšího desetiletí.

Do poloviny dvacátého století se ale v dolech používal jiný rozchod než na povrchu. Zatímco důlní železnice měla rozchod 900 mm, část vlečky měla standardní rozchod 1 435 mm, který využívají také státní dráhy.
V současné době tak kolejová doprava v rámci Sokolovské uhelné disponuje přibližně 170 kilometry elektrifikovaných tratí včetně takzvané pohyblivé koleje a několika kilometry tratí bez trolejí.

Na tratích se v současné době provozují dvě trakce, a to elektrická a dieselová. Těžba skrývky na divizi Družba tak je, včetně úpravy předpolí, kompletně zajišťována elektrickou trakcí za pomoci lokomotiv 27E a modernizovaných verzí, které nesou typové označení 27E2 (řada 127.5). Ty se rodí v dílnách společnosti Sokolovská uhelná ve Starém Sedle přestavbou lokomotiv staršího typu.

Liší se hlavně lepšími možnostmi regulace výkonu a díky tomu také větší provozní spolehlivostí a nižší spotřebou. „Zatímco původní lokomotiva měla i při nižších výkonech plný odběr, tato ho reguluje. Navíc má i lepší přenos výkonu, sama si umí řešit prokluzy pomocí systému, který je obdobou ABS u aut a celkově je komfort takových lokomotiv mnohem vyšší, než u původní 27E," popisuje nové stroje Milan Karásek, vedoucí sekce Technologická doprava divize Družba.

Takových zmodernizovaných strojů má nyní divize Družba k dispozici celkem šest a v současné době se připravují na modernizaci další z celkového počtu jedenácti lokomotiv tohoto typu. Kromě nich pak na těžbě uhlí ještě divize provozuje také pět lokomotiv staršího typu 26Em a pět lokomotiv typu 27E s nižší hmotností.

„Ty už víceméně dosluhují a repase se u nich nechystá," říká Karásek s tím, že jejich nevýhodou je, vedle technické zastaralosti, také nižší hmotnost, která vede ke snazším prokluzům. „Proto je necháváme už jen na uhlí, kde jsou nižší sklony oproti skrývce, kde dosahují výjmečně až pětatřicet promile."

Rozdílné jsou pak i typy vozů, které se za jednotlivé lokomotivy v lomu zapřahají. V případě skrývky jde o vozy LH40, na uhlí se naopak používají vozy TA-88. Rozdíl mezi nimi je především v tom, že takzvané LH vozy mají jednostranné sypání, zatímco talboty oboustranné. A drobné odlišnosti jsou i co se týká objemu, který tyto vozy mohou převážet. Zatímco prázdné mají oba typy hmotnost 34 tun, na LH vozy lze naložit až 80 tun materiálu, zatím co na druhý typ vozu je to o čtyři tuny méně.

„Kromě toho ale používáme i drážní vozy. Tedy takové, které mají přechodnost na tratě Českých drah, na rozdíl od těch zmiňovaných, které jsou určené pouze pro důlní dráhy," vysvětluje vedoucí sekce Kolejová doprava. Jde o vozy Falls, kterých vlastní Sokolovská uhelná celkem 116 kusů a další si pronajímá od ČD Cargo nebo dalších firem. Používány pak jsou výhradně pro přepravu uhlí k zákazníkům, a na každý vůz ho lze naložit až 54 tun.
Kromě toho je ale v lomech a na skrývce v provozu také celá řada další speciální kolejové techniky nebo zařízení, které s ní bezprostředně souvisí. Zajímavostí je v tomto směru například zvedací zařízení Lukas ke zmáhání vykolejených vozů. To je soustavou hydraulických zvedacích válců a trámců, pomocí kterých lze vykolejenou techniku znovu nakolejit a tento systém je vůbec nejmodernější, jaký se na českých drahách používá.
Mezi další špičkovou kolejovou techniku používanou na tratích společnosti pak patří například strojní podbíječka Plaser, vysavač Fatravac, ale také drobná kolejářská vozidla jako jsou drezíny nebo dva univerzální bagříky. Na této technice se používají také různé speciální nástavby pro trolejáře či na sečení trávy.

Narozdíl od kolejové dopravy divize Družba, kde jezdí výhradně elektrické lokomotivy a diesely pohání jen pomocnou techniku, je vlečka společnosti Sokolovská uhelná již od svého vzniku v roce 1964 vybavena pouze dieselovou trakcí. Základ tamního vozového parku tvoří devět lokomotiv řady 703, které jsou určeny pro pomocný provoz v řezech na pevných kolejích. Jde o modernizované osvědčené vozy T211 a T212.

Zdaleka ale nejde o jediné modernizované stroje, které společnost provozuje. Mezi další patří například sedm kusů lokomotiv řady 724, které díky modernizaci získaly výkon sice jen 626 kW, ale s poměrně velkým tahem, který umožňuje jejich použití i s velkými náklady.

Bezkonkurenčními vlajkovými loděmi lokomotivového parku na dieselové trakci jsou ale tři stroje řady 774. Ty mají výkon 1500 kW a donedávna se pyšnily titulem nejvýkonnějších lokomotiv provozovaných na českých tratích. V rámci firmy se pak používají k traťové službě a těžšímu posunu.

Základem těchto lokomotiv jsou starší stroje řady T669, které prošly v nedávné době celkovou opravou s částečnou modernizací. Pokud si ale někdo myslí, že modernizace dieselových lokomotiv je pouze kosmetickou záležitostí, bude od pravdy hodně daleko. Ve skutečnosti z většiny původních strojů zbylo jen velmi málo.

„Vlastně to je obvykle jenom rám a podvozky," říká Martin Lembacher, provozní inženýr sekce Vlečka. Tato celková oprava s částečnou modernizací lokomotiv řady 724 a 774 proběhla v letech 2001 až 2005. „A ve všech případech šlo o kompletní přestavby, kdy stroje dostaly nové kabiny, novou elektrovýstroj, nový řídicí systém a nakonec moderní dieselové agregáty Caterpillar," dodává Lembacher s tím, že v současné době je tak dieselový vozový park Sokolovské uhelné z velké části na skutečně špičkové úrovni.

Vladislav Podracký

Lokomotivy