Výroba a obchod

O plných sedm dní dříve byla letos uvedena do provozu po plánované odstávce parní turbína TG 22, u turbíny TG 12 byly opravy urychleny o 4 dny. Parní turbíny TG 12 a TG 22 jsou součástí paroplynové elektrárny Sokolovské uhelné ve Vřesové. Ta prošla po patnácti letech další z předepsaných kontrol.

Letošní práce se v paroplynové elektrárně týkaly plynových turbín obou bloků. K pozitivní bilanci opravy navíc přispělo i to, že parní turbína vyrábějící elektrickou energii během části doby oprav plynových turbín pracovala takzvaně na cizí páru. Tedy na páru, která do ní byla přiváděna z nedaleké teplárny.

„Ukazuje se tak, že díky pravidelné údržbě je celé zařízení i po této době ve špičkovém stavu a je provozně vysoce spolehlivé," hodnotí průběh odstávky Stanislav Kapr, hlavní inženýr divize Zpracování Sokolovské uhelné ve Vřesové. Pečlivá příprava na odstávkové práce a nasazení pracovníků divize Služby měly zásadní podíl na zkrácení letošní odstávky elektrárny.

„Prohlídky jsou předepsané jak co se týká rozsahu tak četnosti. Délka odstávek se odvíjí od plánovaných prací a zkušeností z minulých odstávek," vysvětluje Kapr. Ovlivnit délku odstávky pak může i změna bezpečnostních předpisů. „Což se nám stalo naopak před několika lety, kdy bylo nutné instalovat bezpečnostní dusíkový systém a v důsledku toho se nám odstávka naopak protáhla."

Paroplynová elektrárna ve Vřesové je nejmodernějším zařízením svého druhu v České republice. Do provozu byla uvedena v roce 1995 a využívá se především jako špičkový zdroj, který pomáhá stabilizovat přenosovou soustavu. Jen do konce srpna tak letos vyrobila 1367 GWh elektrické energie, což je o více než 72 tisíc MWh více oproti plánu. K tomu spotřebovala 879 milionů metrů krychlových energoplynu a 7,5 milionu metrů krychlových plynu zemního.

„Obecně ale platí, že se nám postupně daří spotřebu nakupovaného zemního plynu snižovat a naopak zvyšovat podíl energoplynu, který je vyráběn ve Vřesové tlakovým zplyňováním hnědého uhlí," dodává Kapr. Významně tuto bilanci ovlivnilo především spuštění takzvaného hořákového generátoru před zhruba dvěma lety. Díky němu je totiž možné přeměnit na plyn i vedlejší chemické produkty vzniklé při zplyňování uhlí.