Výroba a obchod

Čistý zisk Sokolovské uhelné meziročně klesne o jednu čtvrtinu. Potvrzují to předběžné údaje o hospodaření společnosti za rok 2010. Firma tak definitivně udělala tečku za rekordními výsledky z uplynulých let a směřuje k výrazně složitějšímu období.

Vedle negativního vývoje cen na energetickém trhu hospodářské výsledky Sokolovské uhelné v roce 2010 ovlivnila také celá řada dalších faktorů. Některé z nich se navíc negativně odrazí také v příštích letech.

„Tím prvním byl skluz vnitřní výsypky lomu Jiří z června 2009, který vedl k zásadnímu přehodnocení těžebního výhledu i následné změně organizačního schématu společnosti," konstatuje ekonomický ředitel Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos.

Sesuv totiž znemožnil odtěžení části zásob v lomu Družba a následné propojení obou území původně plánovaným způsobem, protože hrozil zavalením uhelných zásob. Provoz divize Družba tak byl už v průběhu roku 2010 postupně omezován, a v polovině roku 2011 se počítá s jeho úplným zastavením. To se navíc projeví i v omezení činnosti některých dalších částí společnosti, jako je například kamenolom Horní Rozmyšl či výkony divize Služby.

Dopady situace se nevyhnou vedle technické stránky těžby ani personální oblasti. Na základě přehodnoceného plánu tak společnost počítá do roku 2015 s postupným snížením těžby až o 40 procent a zároveň snížením počtu zaměstnanců v dělnických i technických profesích na přibližně 3,5 tisíce ze současných 4,4 tisíce.
„Maximálně ale využijeme v tomto případě přirozených odchodů, které v případě naší společnosti činí zhruba sto padesát až dvě stě lidí ročně," konstatuje Rokos s tím, že souběžně bude nadále důsledně aplikován takzvaný stopstav na přijímání zaměstnanců z vnějšku.

Další neplánovanou situací, která měla vliv na výsledky společnosti v roce 2010, byla havárie turbogenerátoru TG1 v teplárně ve Vřesové. Škody na majetku po požáru způsobeném chybou obsluhy dosáhly desítek milionů korun. Další téměř dvě stovky milionů na ušlých tržbách bude stát odstavení poškozeného turbogenerátoru mimo provoz od září až téměř do konce roku.

Celkový prodej elektrické energie v rámci Sokolovské uhelné by tak v tomto roce měl dosáhnout úrovně zhruba 3,2 TWh. Souhrnná těžba hnědého uhlí zůstane přibližně na úrovni loňského roku, tedy v objemu 8,6 milionu tun. Z toho společnost zhruba 4,6 milionu prodá svým zákazníkům, zbývající část zpracuje ve svých provozech. Nejvýznamnějším odběratelem byla i v uplynulém roce společnost ČEZ, respektive její Elektrárna Tisová.

Ve změně struktury výrobků se pak letos projevilo ukončení výroby hnědouhelných briket. Těch Sokolovská uhelná ještě vyprodukovala 140 tisíc tun, ale poté jejich výrobu definitivně zastavila. „Odstavení briketárny bylo jednoznačně urychleno zmíněným skluzem zeminy na lomu Jiří", říká Rokos.

Vůbec poprvé pak byla celoročně v provozu také nedávno dokončená technologie takzvaného hořákového generátoru. Ta umožňuje zpracování vedlejších chemických produktů vzniklých při tlakovém zplyňování uhlí. Takto vzniklý energetický plyn je následně využíván pro výrobu elektrické energie.

Tržby za vlastní výrobky a služby společnosti by tak v letošním roce měly dosáhnout souhrnné výše 8,5 miliardy korun. Z toho 5 mld. korun tvoří tržby z prodeje elektrické energie a tepla, zbytek tržby za ostatní komodity, zejména pevná paliva. Vůbec poprvé se navíc letos zastavil trend navyšování tržeb z prodeje elektrické energie.
„Naopak tyto tržby významně klesly o téměř jednu miliardu korun," potvrzuje ekonomický ředitel společnosti Jaroslav Rokos. Příčinou byly nižší ceny na trhu proti roku 2009.

„Celkově je tak hospodářský výsledek společnosti po zdanění očekáván v rozmezí 1,25 až 1,5 miliardy korun a jeho další pokles lze očekávat i v nadcházejícím roce. Mimo jiné i v souvislosti s nově zavedeným zdaněním přídělu takzvaných emisních povolenek."