Přechod k nové technologii umožnil postup lomu, který se již dostal mimo ochranné pásmo lázeňských pramenů.

Retenční nádrže, které shromažďují důlní vodu v lomu Jiří ve Vintířově se budou stavět novou technologií. Ta zlepší jejich provozní vlastnosti a zároveň sníží náklady na výstavbu.

„Dosud se retenční nádrže budovaly přímo v uhelné sloji," říká Radovan Zima, vedoucí sekce Těžba ze stejnojmenné divize Sokolovské uhelné. Podloží sloje totiž muselo, kvůli ochraně lázeňských pramenů v nedalekých Karlových Varech, zůstat neporušené. To výrazně komplikovalo stavbu nádrží.

„Jednak nutností ponechat v lomu ochranný uhelný pilíř, ale také samotným způsobem stavby nádrží," vysvětluje vedoucí sekce Těžba. Na ní se používala běžná kolesová rypadla používaná při těžbě uhlí, která dokázala na dně lomu vytvořit nádrž relativně rychle, ale pouze jako jeden velký celek. Proto se následně musela rozdělit na tři menší samostatné nádrže pomocí kamenných žeber. „Na ta se spotřebovalo značné množství kamene z firemního lomu v Rozmyšlu."

Tato technologie výstavby nádrží se začala používat v závěru 80. let minulého století právě kvůli zabezpečení uhelných ochranných pilířů v místech tektonických poruch. V lomu Jiří se pak stabilně stavěly tři velké a jedna malá nádrž. Z toho hlavní nádrž se nachází přímo na dně lomu, další zachytávají vody ze severních a jižních svahů, poslední pak z vnitřní výsypky lomu.

„Tento počet nádrží sice zůstane dál, ale tím, že nám je postup lomu umožní vyhloubit přímo v jílovém podloží, odpadne pracné a nákladné pažení lomovým kamenem," říká Zima. Na druhou stranu je ale podloží pro velkou těžební techniku příliš tvrdé, takže bude nutné jejich hloubení méně výkonnou pomocnou mechanizací. I tak by ale měl být nový způsob výstavby retencí ekonomičtější než ten dosavadní. První retence tímto způsobem se pak začne stavět už letos na jaře. (red)