I přes výrazně nižší tržby a mírný pokles produktivity práce firma udržela svou pozici nejvýznamnějšího a dlouhodobě stabilního zaměstnavatele regionu.
Hospodářský výsledek Sokolovské uhelné meziročně klesl o téměř osmnáct procent. Potvrzují to auditované výsledky, podle kterých společnost v roce 2010 dosáhla zisku po zdanění na úrovni 1,58 miliardy korun. Ke snížení největší měrou přispěl především pokles cen na domácím trhu s elektrickou energií.
"Oproti cenám v předchozích obdobích šlo skutečně o významný posun," potvrzuje ekonomický ředitel společnosti Jaroslav Rokos. Ačkoliv firma v loňském roce vyrobila 3758 GWh elektřiny, což je o šest procent více než v předchozím období, tržby z jejího prodeje činily pouze 85 procent oproti roku 2009.
"Ze zhruba miliardového propadu tržeb za vlastní výrobky jde téměř osmdesát procent právě na vrub výnosů z prodeje elektrické energie," konstatuje Rokos.
Sokolovská uhelná tak v roce 2010 dosáhla celkových výnosů ve výši 11,4 miliardy korun. Největší část z toho byly výnosy z prodeje vlastních výrobků a služeb. V těch zůstává nejvýznamnější položkou, hned za výrobou elektřiny, již tradičně hnědé uhlí. Toho společnost v uplynulém roce vytěžila 8,4 milionu tun.
"Necelé čtyři miliony dále zpracovala ve svých provozech, zatímco za dodávky externím odběratelům získala tržby jen těsně převyšující hranici dvou miliard korun. To v meziročním srovnání představuje deseti a půl procentní pokles," říká ekonomický ředitel Sokolovské uhelné.
Svou roli zde sehrál dlouhodobě plánovaný pokles těžby, změny skrývkového poměru a především skluz vnitřní výsypky lomu Jiří ve Vintířově, který negativně ovlivnil výkony sousedního lomu Družba.
V roce 2010 pak Sokolovská uhelná, jako poslední výrobce v České republice, zastavila pro nedostatek vhodného uhlí produkci briket. Firma jich loni vyrobila téměř 140 tisíc tun. V souvislosti se zastavením provozu briketárny ve Vřesové pak mírně meziročně klesla i produkce hnědouhelného multiprachu, který byl částečně získáván během procesu sušení uhlí pro briketárnu.
"Naopak se v loňském roce zvýšila výroba tepla o zhruba 5,6 procenta, což lze přičítat vývoji počasí v tomto období," konstatuje Rokos. Z hlediska výroby v loňském roce hrála významnou roli také produkce energoplynu, která se zvedla meziročně o šest procent na celkový objem 1,4 miliardy metrů krychlových. Ten je následně zpracováván v paroplynové elektrárně společnosti ve Vřesové.
Celkové náklady firmy pak v uplynulých dvanáct měsících dosáhly úrovně 9,4 miliard korun, z toho provozní náklady činily přibližně 8,3 miliardy. Na nich se z téměř tří čtvrtin podílejí náklady na spotřebu materiálu a energií, náklady na služby nebo osobní náklady, které v roce 2010 byly na úrovni těsně pod hranicí 2,4 miliardy korun. Hospodaření firmy pak významně ovlivnily také náklady na investiční výstavbu v souhrnné výši téměř 760 milionů korun.
"Celkově pak firma v uplynulém roce zaměstnávala v průměru 4439 pracovníků s průměrnou mzdou těsně nad hranicí třiceti tisíc korun," dodává Rokos s tím, že firma se loni poprvé po několika letech musela vyrovnat také s téměř osmiprocentním poklesem produktivity práce, který do značné míry souvisel se situací v lomu Družba a s poklesem průměrných cen prodané elektrické energie.
