Výroba a obchod

Zarovnání porubní fronty do jedné rovnoběžné linie o délce zhruba jeden a půl kilometru čeká v následujících letech lom Jiří ve Vintířově. To by mělo přinést především větší efektivitu těžby.

„V této souvislosti jsme v dubnu zahájili provoz prodloužené pasové linky v jižní části lomu, kam byla přesunutá také další dobývací technologie," potvrzuje František Kastl, ředitel divize Těžba Sokolovské uhelné Nová přepravní trasa bude napojena na stávající linku D63 a umožní, vedle provozu dosavadního velkostroje KU300/20 také nasazení rýpadla KU300/41.

„Tím dojde ke zkapacitnění těžby v této části lomu a spolu s tím i ke zrychlení postupu těžby na hranici dobývacího prostoru," říká Kastl. Ještě letos pak Sokolovská uhelná počítá s výstavbou třetí linky v jižní části lomu, spolu s přesunem další dobývací technologie do této oblasti.

„Uhelná sloj v jižním lomu, která má mocnost zhruba čtyřicet metrů, by se tak měla začít nově těžit na tři řezy. K celkovému vyrovnání porubní fronty lomu do jedné linie by pak mělo dojít přibližně do tří let," konstatuje ředitel divize Těžba.

Výstavba nové pasové linky, ke které v této části dobývacího prostoru došlo, navíc bude mít pro těžební část, vedle vyrovnání fronty, i několik dalších pozitivních dopadů.

„Tím prvním je, že nyní dokážeme z prodloužené linky zásobovat skrývkovými hmotami jižní stranu vnitřní výsypky, protože dřív se tlačily přes celý lom na severní stranu výsypky. Potřebujeme je ale především na jihu, k zakladači TC1," říká Kastl. Zároveň se tak zvýší těžba uhlí s nižším obsahem síry. To bude následně sloužit pro míchání s uhlím dobývaným v severní části lomu Jiří a ke zlepšení jeho parametrů.

Takzvaná jižní část lomu Jiří probíhá podél silnice od Nového Sedla do Královského Poříčí a určuje vnější hranici dobývacího prostoru. Tedy hranici, za kterou již nebudou probíhat žádné těžební práce. Označení jižní část si oblast vysloužila především jako důsledek jejího oddělení od hlavní těžební části lomu Jiří. Mezi nimi se nachází takzvaná grassetská porucha, která od sebe obě části rozděluje až čtyřicet metrů vysokým zlomem s vystupujícími podložními horninami. Ten přitom není jediným, který se v revíru nachází. Například v severní části lomu Jiří se nachází například takzvaný lomnický zlom a další jsou i v jiných částech revíru.