Kolem roku 2025 nahradí zbylé uhlí z uzavřeného lomu Družba slábnoucí dodávky z velkolomu Jiří. Počáteční obavy z jeho použití zkoušky vyvrátily.

Úspěšnými zkouškami v jednotlivých technologiích zpracovatelské části Sokolovské uhelné ve Vřesové prošlo v uplynulých týdnech na 65 tisíc tun uhlí z právě uzavíraného lomu Družba v Novém Sedle. Neodtěžená sloj se totiž za necelých dvacet let, v závislosti na postupu těžby, zřejmě stane posledním dostupným uhlím revíru, které bude možné využít pro elektrárny ve Vřesové.

"V současné době směřuje na zpracovatelskou část výhradně uhlí těžené ve vintířovském lomu Jiří, občas s menší příměsí z Družby. Nicméně v budoucnosti se bude podíl uhlí z prostoru dnešního lomu Družba ve zpracovatelské části zvyšovat," říká Stanislav Kapr, hlavní inženýr divize Zpracování Sokolovské uhelné.

To souvisí se skluzem vnitřní výsypky lomu Jiří, který v roce 2009 zablokoval zásoby sousední Družby. Jejich těžba tak bude možná až kolem roku 2025, kdy se část technologie lomu Jiří otočí, zpětným postupem odtěží část skluzu, a následně i jím zablokovaného uhlí.

"To má ale některé parametry jiné, než uhlí těžené ve Vintířově," vysvětluje Kapr. Jde především o nižší obsah síry, se kterým souvisí o něco nižší výhřevnost. "Zároveň obsahuje popel s nižší teplotou tání. Existovaly proto oprávněné obavy, aby nedocházelo k zastruskování kotlů v teplárně, nebo jiným komplikacím."

Pokud by se tyto obavy potvrdily, musela by firma hledat řešení pro odlišný postup těžby. 65 tisíc tun uhlí z Nového Sedla proto se značným předstihem před zastavením těžby zamířilo na zpracovatelskou část ve Vřesové, kde se podrobilo v ostrém provozu zkouškám zaměřeným na drcení, sušení, ale také zplyňování nebo spalování. A sledovalo se při nich doslova vše.

"Počínaje rozpadavostí, přes průběh snižování obsahu vody při sušení, až po to, zda uhlí nebude tvořit nálepy na kotlích," vypočítává jednotlivé kroky Kapr s tím, že souběžně zamířily také vzorky uhlí na zkoušky na Vysokou školu báňskou do Ostravy.

"Jak výsledky laboratorních zkoušek, tak provozních testů nakonec potvrdily, že v závěru životnosti ložiska bude moci zpracovatelská část bez problémů používat také uhlí z dnešní Družby," dodává hlavní inženýr divize Zpracování.

Zpracovatelská část ve Vřesové spotřebuje ročně pro svůj provoz zhruba 3,5 milionu tun hnědého uhlí ročně. Drtivou většinu dodává lom Jiří. Ani v minulosti podíl zpracovaného uhlí z lomu Družba ve Vřesové nikdy nepřesáhl 300 tisíc tun za rok.