Celkový výnos z polí obhospodařovaných Sokolovskou uhelnou může ovlivnit ještě počátkem října sklizeň krmné kukuřice. Řepka letos naopak žádná nebude.
Jako průměrné až mírně podprůměrné odhadují výsledky letošní sklizní zemědělci sekce Rekultivace společnosti Sokolovská uhelná. Ti hospodaří na pozemcích společnosti, především v okolí Nového Sedla a Sokolova.
"Hodně to ovlivnilo počasí," říká agronom Jan Pospíšil s tím, že už druhým rokem je léto poměrně chladné a deštivé. "Jediná změna je v tom, že letos se nám podařilo aspoň sklidit tak, že jsme nemuseli vozit zrno do sušáren."
Mírně hůř tak skončila letošní sklizeň ozimého ječmene, která v hrubém výnosu jen těsně přesáhla hranici pěti tun na hektar. Podle Pospíšila v tomto případě nelze propad ale připsat pouze na konto počasí, ale určitý vliv mohla sehrát také změna odrůdy, která byla na celkových 44 hektarech oseta.
"Loni jsme totiž zaseli sladovnický ječmen, ale letos jsme ho, kvůli situaci na trhu, nahradili krmnou odrůdou. Tím vlastně řešíme hned dvě věci najednou. Problémy s odbytem sladovnického ječmene, a zároveň získáme dostatečné množství krmiva pro vlastní živočišnou výrobu," konstatuje agronom.
S trochu lepším výsledkem, který však v dlouhodobém měřítku dosahuje průměrných hodnot, pak skončila letošní sklizeň pšenice, kde sekce Rekultivace dosáhla čistého výnosu čtyř tun z hektaru. Naopak nulový bude letošní výnos řepky, od jejíhož pěstování se firma po letech zcela odklonila a v ne její místo nastoupila krmná kukuřice.
"Její plochu jsme tak rozšířili o sedmdesát hektarů proti loňskému roku," potvrzuje Pospíšil, podle kterého je ale na konečnou bilanci tohoto kroku ještě příliš brzy. Kukuřice se totiž bude sklízet až počátkem října a na jejím výnosu se pravidelně popisují nájezdy divoké zvěře i lidí na pole. Kvůli zlodějům kukuřice dokonce musela firma v loňském roce posílit ostrahu svých polí.
Jedinou plodinou, o které tak v tuto chvíli lze jednoznačně říci že se jí dařilo, byl jílek jednoletý. Tato tráva pěstovaná na semeno byla letos oseta na dvanácti hektarech a její výnos před finálním dočištěním se pohybuje kolem jedné tuny z hektaru. "Nicméně jeho přesná výše bude známa až počátkem příštího roku, kdy bude sklizeň finálně dočištěna," shrnuje situaci Pospíšil.
Jílek je nejčastěji používán jako součást travních směsí, případně jako meziplodina. Tedy osivo mezi dvěma sklizněmi, které plní funkci takzvaného zeleného hnojiva.
