Výroba a obchod

V rámci změn organizační struktury Sokolovské uhelné v roce 2011 vznikla sloučením dosavadních organizačních složek lomů Družba a Jiří nová divize Těžba. V jejím čele stojí od dubna letošního roku Zdeněk Kupr.

Tento absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě se zaměřením na dobývání povrchových ložisek si později rozšířil vzdělání o titul MBA. V řadách zaměstnanců Sokolovské uhelné je již od ukončení vysoké školy v roce 1989. Díky tomu že postupně vystřídal řadu pozic od dělnických přes nižší až po střední manažerské funkce, disponuje řadou praktickch zkušeností z těžebních provozů. V posledních deseti letech působil na pozici hlavního inženýra lomu Družba a následně i divize Těžba.

SU: Po letech působení v především technické funkci hlavního inženýra jste letos převzal vedení celé divize Těžba. Znamenalo to pro vás i po letech zkušeností v provozu nějakou zásadní změnu?
Kupr: "Po profesní stránce určitě ano. Je to více administrativy jako je personalistika nebo ekonomika. Přesto řešení báňských otázek a otázek výhledu je prioritou, takže v tomto ohledu je to dost podobné."

SU: V poslední době nejfrekventovanějším tématam v souvislosti s divizí Těžba bylo vynucené uzavírání lomu Družba v důsledku sesuvu vniřní výsypky sousedního lomu Jiří. Jak vypadá aktuální situace?
Kupr: "Z hlediska báňské části byla ve třetím čtvrtletí roku 2011 ukončena těžba uhlí na dně lomu a do konce roku 2011 probíhalo vyjíždění velkostrojů a vyklízení technologie. Dnes tak na dně lomu zůstala už pouze čerpací stanice. Do konce roku 2011 pak ještě probíhala těžba skrývky kolejovou technologií ve dvou částech lomu. Tedy při úpravě čelního svahu lomu a zahájení rozfárání předpolí lomu Družba s cílem dosáhnout kóty 416 metrů v souladu s vydaným povolením hornické činnosti
Letos v lomu Družba probíhá už jen v ranní směně těžba uhlí z výchozových partií sloje na předpolí lomu, které s dalším postupem na západ již nebude dostupné. Vytěžené uhlí je převáženo kolejovou technologií na překladiště lomu Družba, kde se nakládá elektrickým lopatovým rypadlem na pasovou dopravu a následně jde přes kladivový drtič a nakládací stanici do vozů."

SU: Má těžba výchozů nějaký vliv na kvalitu uhlí?
Kupr: "Určitě. Kvalita uhlí se ve výchozových partiích výrazně zhoršila oproti parametrům uhlí ze dna lomu. Je zde vyšší obsah zejména vody, popela a také síry, což způsobuje velké odbytové problémy. A také problémy při zpracování uhlí na kombinátu."

SU: Jaká technologie tedy v současné době lomu Družba ještě zůstává a co se děje s tou odstavenou?
Kupr: "Souběžně s těžbou uhlí probíhá těžba skrývky pomocí kolejové technologie na předpolí lomu Družba na horizontu 416 metrů, kde jsou nasazeny na dobývání dva velkostroje typu KUS300 a dvě elektrická lopatová rypadla. Na Smolnické výsypce je zakladač ZD2100/11, na vnitřní výsypce lomu Družba je zakladač Z1650/10 a oba dplňuje jedno elektrické lopatové rypadlo.
Pokud jde o nepoužívanou a vyřazenou technologii, ta byla rozčleněna do dvou skupin. Jedna byla určena k likvidaci, jako například kladivový drtič, nakládací stanice nebo část kolejové technologie, zatímco druhá skupina je určena k následnému využití v lomu Jiří. Jde například o pasové dopravníky nebo část pasových vozů.
Kromě toho ale ve třetím čtvrtletí došlo k likvidaci dvou velkostrojů typu K800, která proběhla v prostoru předpolí lomu Družba a zbývající část dobývací technologie byla umístěna na montážním místě Marie. O jejím dalším osudu se teprve rozhodne."

SU: Jaký tedy bude další průběh prací v lomu?
Kupr: "V první řadě bude snaha vytěžit uhlí z výchozových partií sloje na předpolí co nejdříve s ohledem na odbytové podmínky. Předpokládáme že by se tak mělo stát v průběhu příštího roku, nejpozději během roku 2014. Po ukončení těžby uhlí bude probíhat další likvidace zařízení, jako je drtič, nakládací stanice, dopravní linky, nebo část kolejiště a technologie překladiště.
Na dně lomu se zároveň připravují v rámci investiční akce Odvodnění nejhlubšího místa podmínky pro zasypání dna lomu vnitřní výsypkou, nejprve stávající kolejovou technologií a následně pak v letech 2016 až 2017 nasazením technologie TC2/1 z lomu Jiří.
Na předpolí lomu Družba budou také probíhat práce na přípravě prostoru až na kótu 390 metrů, kam bude možné v letech 2016 až 2018 nasadit technologii TC1 a následně pak o několik let později i celek TC2/1, který dotěží západní hranici lomu Jiří. Cílem těchto činností je rozfárání dolového pole Družba od západu, z prostoru od bývalého lomu Marie. To je ale podmíněno vydáním povolení hornické činnosti. Předpoklad ukončení těžby skrývky kolejovou technologií na předpolí je pak zhruba v horizontu let 2015 až 2017 podle vyčerpanosti výsypných prostorů."

SU: Své problémy má ale i sousední lom Jiří, na kterém v současné době stojí těžba Sokolovské uhelné. Jak se daří řešit tamní problémy s vysokými obsahy síry v uhlí?
Kupr: "Situace je z hlediska postupu lomu téměř stabilizovaná, došlo k odtěžení významného bloku sirných zásob z prostoru bývalého Lomnického lomu nad úrovní sběrných linek. To nám umožnilo prodlužování sběrných linek o 280 metrů. Ale přesto je nutné zdůraznit, že nadále zůstává v postupu lomu Jiří významná část sirných zásob, tentokráte pod úrovní sběrných linek v severních svazích lomu. Prostor takzvaného jižního lomu je již rozfárán tak, že je možno jej používat k dílčí homogenizaci se sirnými zásobami. Ale je potřeba na rovinu říci, že v dalších několika letech se nebude situace z hlediska kvality uhlí lepšit. Výhledy dle geologického modelu dokazují, že situace bude nadále složitá."

SU: V tom hraje velkou roli i průchod těžby přes území zasažená hlubinnou těžbou...
Kupr: "Rozhodně. Přerubané množství sloje v současné době činí cca 36 procet. A v dalších letech se pak lom Jiří dostane do přerubaných objemů uhelné sloje až na úrovni mezi 45 až 50 procenty objemu. Přitom není žádným tajemstvím, že přerubaná část deformuje kvalitu sloje v podstatné mocnosti a zejména způsobuje problémy s podílem příměsí ve sloji po staré hlubinné činnosti jako je výdřeva, kolejničky, zdivo nebo propadlé nadloží."

SU: Lze za těchto okolností ještě vůbec produkovat uhlí v požadované kvalitě?
Kupr: "V požadovaných kvalitách je to velmu složité. Velké množství přerubaných ploch v lomu Jiří je realitou. V důsledku toho se dnes uhlí již netěží v požadované kvalitě přímo z jednotlivých řezů jako tomu bylo dříve, ale dosahujeme jí takzvaně výrobou od více velkostrojů.
Významnou pomocí v oblasti kvality pro nás ale bude nasazení GPS systémů na osmi velkostrojích KUS 300 na lomu Jiří. Díky nim budou k dispozici aktuální informace z geomodelu podle polohy kolesa. Řidič velkostroje a zejména kvalitový dispečink tak budou mít okamžitě k dispozici aktuální modelové informace o kvalitě sloje. V letošním roce byly v rámci první etapy osazeny GPS technolgie na dvou velkostrojích, nyní je po vyhodnocení schválena druhá etapa, která zajistí vybavení zbývajících šesti velkostrojů. Tyto informace a rychlost jejich zpracování jsou totiž velmi důležité. Doba, za kterou dojede vytěžené uhlí od velkostroje v jižní části lomu po pasových dopravnících až na nakládací stanici, je totiž zhruba 24 minut."

SU: Zmínil jste poměrně zásadní investici do vybavení velkostrojů GPS systémem. Počítá se v rámci divize ještě s nějakými dalšími významnými investičními akcemi?
Kupr: "Je jich celá řada. V roce 2013 budou po schválení probíhat investiční akce dle nově vytvořeného plánu. Z těch nejvýznamnějších lze vyjmenovat odvodnění nejhlubšího dna lomu Družba, prodlužování pásových dopravníků na dobývací a zakládací straně TC2, rekonstrukci a opravu trolejí dopravny J1, nebo prodloužení uhelných pásových dopravníků. Dojde také na výstavbu čerpacích vrtů Marie II, na rekonstrukci přístupových cest na severu a jihu lomu Jiří i na přemístění výtlačných řadů čerpací stanice. Bude to náročné, ale nezbytné pro další rozvoj zařízení a provoz lomů."

SU: Pokud bychom měli současnou situaci shrnout, co tedy čeká divizi Těžba v nejbližších letech?
Kupr: "Čekají nás především složité roky. Je nutné optimalizovat činnosti a hledat jakékoliv možnosti eliminující ekonomické a řídící dopady. Prvním krokem v optimalizaci činností bude sloučení sekcí Skrývka - Jiří a Skrývka - Družba do jedné sekce, což přinese zjednodušení řízení z pohledu příprav a realizace nasazení technologie mezi lokalitami Jiří a Družba. Souběžným krokem je přechod bývalé technologie TC1 pod sekci Těžba uhlí, což má přinést zejména zjednodušení operativního řízení a v neposlední řadě také sloučení činností, které svým rozsahem byly pro obě strany totožné. Tyto optimalizace proběhnou k 1. lednu 2013. Druhým krokem bude období roku 2014, kdy dojde ke sloučení sekcí Kolejová doprava a Technologická doprava do jedné sekce. Dále se připravují po legislativní stránce kroky, které by měly ukončit činnost ve stávajících hlubinných dílech Marie I a Marie II, což přinese opět dílčí úsporu nákladů, ale zejména možnost doplnění pracovníků odcházejících do důchodu pracovníky z této lokality v horizontu let 2014 - 2015. Situace nebude jednoduchá, ale jsem přesvědčen o tom, že je zvládnutelná."