Výroba a obchod

Divize Zpracování patří dlouhodobě mezi klíčové části provozů Sokolovské uhelné. Tvoří jí převážně zpracovatelský komplex ve Vřesové, který zajišťuje výrobu elektrické energie, tepla, ale také různých chemických produktů, nebo hnědouhelného multiprachu. V minulosti se divize Zpracování podílela na více než polovině tržeb společnosti za produkty. Po novém roce se jí významně dotkne systém obchodování s emisními povolenkami, nově začínající NAP3.


V čele této klíčové divize stojí Pavel Homola. Tento absolvent VŠSE Plzeň obor Stroje a zařízení pro strojírenskou výrobu spojil se Sokolovskou uhelnou celou svoji dosavadní profesní kariéru. Do firmy nastoupil po absolvování studia v roce 1987 a od té doby působil ve zpracovatelské části v řadě funkcí od mistra přes vrchního technika až k funkci hlavního inženýra. Od roku 2006 pak zastává pozici ředitele divize Zpracování.

SU: Na jaře společnost prošla zásadní restrukturalizací, během které došlo například ke sloučení těžebních divizí. Dotkla se tato reorganizace i divize Zpracování?

Homola: "Zcela určitě. Jednak v rámci restrukturalizace k nám byly převedeny agendy a činnosti které výrobní jednotka dříve nezajišťovala. Znamená to že nyní kromě výroby spravujeme také odbyt vyráběných komodit. Je to elektrická energie, teplo a karbochemické produkty, což je samo o sobě poměrně velký záběr. Převzali jsme část obchodního úseku a organizačně začlenily do uspořádání divize. Zřídila se zde samostatná sekce obchod s energiemi. Jinak by to kapacitně s pracovním personálem který divize do té doby měla ani nešlo dělat."

SU: V čem je právě obchod s energiemi tak komplikovaný?

Homola: "Ono pro člověka zvenčí se to možná nezdá, ale jde opravdu o množství často zcela odlišných agend. Třeba jen ta s elektrickou energií se dá rozdělit do několika kategorií. Jde o obchod s podpůrnými službami, elektřina dodávaná do přenosové a distribuční soustavy formou burzy elektřina dodávaná přímo dalším výrobním subjektům napojených na naši lokální distribuční soustavu, maloodběry, správa distribučních poplatků, rezervace kapacity, správa poplatků spojených s provozování KVET a OZE, které společnost také obhospodařuje a podobně. Na tento trh s elektrickou energií mají vliv cenová rozhodnutí regulačního úřadu, objem průmyslové výroby v ČR, provozování zdrojů OZE v Evropě. Soustava je velmi citlivá na okamžité změny stavů v přenosu elektrické energie, například i výpadky Temelína, zda-li fouká vítr v Německu, zda-li zrovna svítí slunce. S tím se musí výrobce elektrické energie z fosilních paliv okamžitě v dané hodině vyrovnat. Neméně složitá je situace o odběrů tepla, kde se v současné době například řeší cenová politika, především dopad nákupu emisních povolenek do ceny tepla. Ale nejde jen o energetiku. U chemie je velmi znát jakákoliv změna v evropském měřítku, zda-li je krize ve stavebnictví, v těžkém průmyslu, či ostatních sektorech. Odstávky jednotlivých průmyslových podniků a podobně. A to vše je nutné skloubit také s naším plánem výroby."

SU: Kolik lidí to vše dnes zajišťuje?

Homola: "V současné době divize Zpracování zaměstnává celkem 815 zaměstnanců. Personálně nejsilnější ale rozhodně nejsou zrovna obchodníci, to spíš naopak. Personálně je silně obsazená sekce Úpravna uhlí, kde pracuje 205 zaměstnanců a generátorovna, která má 134 lidí. Dále například sekce Elektroprovoz, která zajišťuje i služby pro divizi těžba a pracuje zde 144 zaměstnanců. Pokud jde o profesní strukturu, nedá se ale říci čeho je nejvíc. Máme zde strojníky energetických zařízení ať už to je na sekci Teplárna nebo Paroplyn, ale třeba na úpravně převažuje báňský úpravář, v plynárenských provozech strojník plynárny. Zkrátka každá část zpracovatelské části má svá provozní specifika a tím zde i převládají určité profese."

SU: Když jsme zmínili provoz, co se vlastně děje ve Vřesové v těchto dnech?

Homola: "V tuhle chvíli je pro nás prioritní dokončit poslední čtvrtletí roku a intenzivně se věnovat zimnímu období. To jsou dva nejdůležitější horizonty kdy se jede naplno a je minimum odstávek. Snažíme se uplatnit na trhu v maximální možné míře. Troufám si říci, že v zimním období se prodá zhruba o 40 procent více elektrické energie než v letních měsících. U tepla je to hodně poplatné klimatickým podmínkám. Ale i tady se zhruba 60 procent produkce prodá také v zimním období a jen těch 40 procent ve všech ostatních měsících."

SU: Už je aspoň předběžně jasné, o jak velká čísla se bude v letošním roce jednat?

Homola: "V průměru očekáváme prodej kolem 1,8 TJ tepla a necelé tři miliony MWh elektrické energie za obě elektrárny. I v letošním roce sehrála klíčovou roli paroplynová elektrárna, která je významným zdrojem pro stabilizaci přenosové soustavy. Navíc pro rok 2013 a 2014 se nám podařilo vysoutěžit i výhodnější kontrakty pro poskytování elektrické energie právě pro vyrovnávání přenosové soustavy, takže tato úloha by se měla ještě posílit."

SU: Přitom letošní rok byl proti tomu loňskému podstatně složitější kvůli generální opravě jednoho z bloků PPC...

Homola: "Určitě byl výjimečný, protože tyto opravy probíhají jednou za šest let. Troufám si říct, že oprava byla velmi dobře připravena a proto ani nebyla v průběhu letních měsíců znát mimořádnost této opravy. Vše proběhlo podle předem připraveného plánu. Oprava probíhala subdodavatelským způsobem a na to, že šlo o práce obrovského rozsahu, to ostatně je zjevné i z jejich objemu který byl za 360 milionů korun, to bylo zvládnuté bez větších problémů. A to včetně najetí celého bloku zpět do provozu. Na příští rok připravujeme generální opravu i druhého bloku za zhruba 250 milionů korun, tak doufejme že proběhne také v klidu. Příští rok bude ale o trochu složitější i tím, že proběhne mimořádně dlouhá odstávka zpracovatelské části. To bude vyvoláno odstávkou technologické jednotky Linde, kdy dříve byla 10 dní, zatímco v roce 2013 bude cca tři týdny. To samozřejmě bude to mít vliv na dodávky tepla pro naše odběratele a ovlivní to i připravované výrobní ukazatele pro rok 2013."

SU: Jak tedy bude vypadat rok 2013 z pohledu vaší divize?

Homola: "Příští rok je připravený. Máme uzavřené kontrakty na dodávky u silové elektrické energie i podpůrné služby, objem dodávek tepla je odsouhlasen a probíhá uzavírání smluv na chemii. Čísla by se, kvůli už zmíněné delší odstávce, měla pohybovat pod úrovní letošní výroby. Byla však přijata opatření, která by měla zaručit maximální využití disponibilní technologie v roce. Může však záležet i na vnějších faktorech, zda-li bude v zimě „zima", jaké budou v průběhu roku klimatické podmínky. Sledujeme sluneční svit, teplotu a vše co k počasí patří.. Připravujeme se na diskusi jak pokračovat s ohledem na střednědobý výhled společnosti. Tak jak máme dnes zpracované plány na rok 2014 a 2015 kdy víme, co vyrobíme, je zapotřebí popřemýšlet o delším časovém horizontu. Jsou zde některé fenomény které mohou ovlivnit budoucnost zpracovatelské části. Jednou z nich je zatím naprosto neprůhledný trh s emisními povolenkami, kde se pracuje s relativně velkou neznámou, která může znamenat zatížení hospodaření divize od nuly do 20 euro v prodejní ceně za jednu povolenku, což se v daném okamžiku celé přenese na zpracovatelskou část a její ekonomiku. Pro představu, divize spotřebuje ročně cca 4 300 000 ks těchto povolenek. Pokud začnete počítat s výše uvedeným cenovým rozpětím, tak máte hospodaření divize zatížené řádově stovkami milionů korun ročně. Z dlouhodobého hlediska je pak provoz divize neudržitelný se záporným hospodářským výsledkem. Proto je třeba napřít síly a připravit nástroje k tomu, abychom byli i nadále přínosem pro společnost. Změny připravujeme v oblasti investic, určitě organizační, chceme více zefektivnit provoz a v neposlední řadě je třeba situaci přizpůsobit i strategii obchodu. Druhý z fenoménů který prostředí výrazně ztěžuje je mohutný rozvoj obnovitelných zdrojů jako je fotovoltaika nebo větrné elektrárny, které vyrábí v jiných cenách v důsledku státní podpory. Přesněji řečeno vyrábí za minimální náklady protože jejich marže spočívá ve státním příspěvku. Takže elektřina z fosilních zdrojů se začíná stávat obtížně konkurenceschopnou I když energetická veřejnost ví, že ČR se bez zdrojů vyrábějících elektřinu z fosilních paliv neobejde."

SU: Může to nějak ohrozit i Vřesovou?

Homola: "Já chci být optimistou, ale vždy musíme pracovat vedle těch standardních alternativ i s krizovými scénáři, což se teď děje. Ale podle mého své místo v energetické soustavě má. Obnovitelné zdroje vyrábí v nepředvídatelném období, podle toho jak svítí sluníčko a fouká vítr. Jádro pak nemá potenciál k rychlému vyrovnávání sítě a tady má náš paroplyn i nadále perspektivu. V teplárenství sice je již cítit tlak na centrální zásobování teplem, protože vznikají nové malé zdroje, plynové kotelny, kogenerace a podobně. To se ale netýká příliš Vřesové. Ta je v tomto sektoru konkurenceschopná i nově vznikajícím zdrojům a má potenciál udržet si zásobování teplem v regionu i nadále. Takže připravujeme další období tak, abychom prokázali, že jsme velký a silný hráč v sektoru elektroenergetiky a teplárenství. Proto musíme činit i méně populární opatření. Ty se však nevyhnou žádné větší společnosti a jsou součástí tržního prostředí... Do roku 2015 například dojde k postupnému zeštíhlení personálního obsazení divize zhruba o 144 zaměstnanců na konečný stav 699. V posledních letech se významně investovalo do technologií ve Vřesové i do ekologie. Snažíme se co nejvíce optimalizovat provozovaný technologický řetězec, ovšem i personální náklady jsou pro nás velmi důležité. Což je jediná cesta jak v této složité situaci obstát."